Floex: Arve Henriksenovi jsem kdysi totálně propadl

„Hudební život mám v sinusoidách. Nejradši jsem ve studiu, což je zároveň propad v mojí viditelnosti - pak když vyjde nový titul, vylezu a propaguju tu desku. Takže teď jsem byl v útlumu, o prázdninách jsem neměl žádný koncert. A na podzim bude turné s Floex Ensemble, což je komorní soubor, kde hrajeme čistě akusticky věci z mých soundtracků.“

Nejpříšernější směr je podle mě electro-swing

To na úvod prozradil náš host, Tomáš Dvořák, který je znám pod uměleckým jménem Floex. Rozhovor s umělcem z oblasti elektronické hudby rozhodně není typickým příspěvkem do jazzového pořadu, proto jsme byli zvědavi, jak si s našimi hudebními hádankami poradí. Na úvod jsme např. zařadili Led Zeppelin.

„To už náhodou vím,“ se smíchem zodpověděl Tomáš první kvízovou otázku. „Všimněte si, že mi stačil jen groove. Než jsem přičichnul k elektronice, poslouchal jsem rockovou muziku, takže Led Zeppelin opravdu poznám. Byla to jedna z mých dvou oblíbených kapel, kromě Rolling Stones.“

Naopak jsme neuspěli s nahrávkou od kapely US3: „To jsi netrefil - protože to neuhodnu (smích)… Skladbu znám, pochopil jsem, že se jedná o začátky down-tempo, chill elektroniky - ale já jsem tuhle hudbu nikdy neměl rád, takže si ani nepamatuju, o co jde.“

Totální čistota Massive Attack

Které první nahrávky elektronické hudby se Floexovi líbily? „Mě oslovily jiné věci. Já třeba mám rád určité segmenty jazzu, ale nejpříšernější směr, který v elektronické hudbě vznikl, je podle mě electro-swing… Pro mě je to znehodnocení téhle hudby, v její podstatě… Chápu, že tam jsou nástroje, které mají jazzové konotace - ale třeba svoji první desku bych nikdy jako částečně jazzovou neoznačil. To byl spíš neoklasický přístup… Měl jsem rád třeba Filla Brasilia, to mě hodně ovlivnilo.“

Třetí hádankou se nám Tomáše nachytat nepodařilo: „To jsem taky poznal… Asi půjde o Massive Attack… Dá se říct, že mi to dnes připadá zajímavější, než v době vzniku. Co mě na nich hrozně baví, je totální čistota. Dokážou udělat hrozně moc s minimem prostředků.“

Protože byl Floex původně klarinetistou, zajímalo nás, jaký byl přechod z akustického do elektronického hudebního světa: „Já jsem klarinet studoval od šesti let - a sám jsem chtěl, hudba mě zajímala. Nejdřív jsem tedy chtěl jiný nástroj, ale za komunismu se nástroje v hudebkách přidělovaly, tak jsem dostal klarinet… Elektronika byla pro mě hrozná revoluce, kulturní šok… Poslouchal jsem Radio 1, takže jsem postupně objevoval indie-scénu. Další stránka věci byla, že jsem objevil možnost vytvářet si hudbu sám.“

Další otázkou jsme Floexe naprosto zásadním způsobem nepřekvapili: „Říkal jsem si, jestli jste na mě nevytáhli Petra Tichého s Ridinou (Ahmedovou) - a je to tak…“

Tomáš Dvořák alias Floex|foto:Milan Vobecký

Sním o Henriksenovi na desce

Jak si Floex vybírá muzikanty do svých projektů? „Vybírám si podle toho, jaká hudba vznikne. Dneska si teda už asi nevybírám, protože mám kapelu, se kterou jsem spokojený a doufám, že spolu ještě nějakou dobu vydržíme fungovat… Aktuální kapela vyšla z desky s Tomem Hodgem, kterou jsem dělal i ve spolupráci se SOČR - tam třeba figuruje Kuba Tengler, který byl součástí i té orchestrální podoby a hrál tam hodně důležitou roli.“

Existuje muzikant, kterého by Tomáš Dvořák rád oslovil ke spolupráci? „Arve Henriksen - toho mám hodně rád a v jednom období jsem mu totálně podlehl. Mám rád severskou scénu, Rune Gramophon a podobné záležitosti. Před lety jsem byl v rámci jedné výměny na festivalu jazzové, respektive elektronické improvizace. Dělají tam takový projekt, kdy jeden večer hraje kapela a pak ji tam naživo někdo zremixuje. Což byl dost adrenalin.“

Povídali jsme si, samozřejmě, i o Floexově práci v oblasti soundtracků, o důležitosti akustických bicích nástrojů, severské jazzové scéně a mimo jiné i o letitém sporu mezi odkazem Rolling Stones a Beatles. K poslechu záznamu srdečně zveme!