Přepisovat Franka Zappu byl oříšek, říká Robin Galia
Pianista Robin Galia je součástí nastupující mladé generace hudebníků. Čerstvý absolvent konzervatoře (a student HAMU) na sebe začíná upozorňovat nejen na jazzových pódiích. Jak obstál v poslechovém testu pořadu Tak to slyším já?
Robin Galia letos absolvoval Konzervatoř Jaroslava Ježka, a to koncertem, v jehož programu byl zastoupen např. Frank Zappa. Není tedy divu, že Zappovu skladbu Robin při našem kvízu poznal:
„Táta mi od malička pouštěl Zappu. Já v tom vždycky slyšel něco víc ‒ a pokaždé, když jsem Zappu poslouchal, jsem pak nemohl poslouchat nic jiného.“ Připravit skladby od Zappy ovšem není jen tak: „Jiří Neužil mi dal nějaké MIDI soubory, ze kterých se daly vytáhnout noty, ale ty byly v příšerném stavu, tak jsem je pak stejně musel přepsat. Některé věci se kapela stejně naučila podle sluchu. Hodně mi pomáhal taky Ondřej Kabrna.“
McCoy Tyner mě oslnil
Ukázku z alba pianisty Vojtěcha Procházky poznal Robin po malé nápovědě. Vojtěch je Robinův učitel na HAMU ‒ a my se chtěli dozvědět, proč se Robin pro HAMU rozhodl. „První důvod byl ten, že to je v Praze ‒ líbí se mi tu a je tu hodně příležitostí. A učí tam Vojtěch Procházka ‒ další velký důvod, proč zůstat v Praze.“
Nemám rád jeden nástroj, a to je clavinet.
Další z ukázek Robin Galia neznal: „Podle zvuku a způsobu doprovodu levé ruky bych řekl, že je to Keith Jarret.“ Ale byl to Brad Mehldau. „Ježiš… Aha… (smích). Já ho nemám moc naposlouchaného,“ komentuje host.
Odtud byl jen krok k otázce na Robinovy oblíbené pianisty. „Určitě McCoy Tyner ‒ to byl důvod, proč jsem se od standardů rozletěl někam jinam. Potom Michel Petrucciani, nebo klávesisté ze Snarky Puppy ‒ třeba Shaun Martin.“
Robin Galia s kapelou Baron Haze:
Samozřejmě jsme si na našeho hosta nachystali drobný chyták: „To je skladba od Ondry Kabrny ‒ bohužel si nemůžu vzpomenout na název.“
Náš záměr nevyšel, důvod vysvětlil Robin vzápětí: „On mi totiž jednou Ondra Kabrna na moje narozeniny poslal video, kde hrál Happy Birthday To You a spojil to s Giant Steps (skladba od J. Coltranea, pozn. aut.). A my jsme mu pak o rok později poslali tuhle skladbu a taky tam zakomponovali Happy Birthday.“
Protože na nahrávce hraje Ondřej Kabrna na Hammondovy varhany, zeptali jsme se na Robinův vztah k elektrickým klávesovým nástrojům: „Hammondky se mi hrozně líbí, ale je to hrozně těžké, neumím to ovládat ‒ hlavně pedály. Nemám rád jeden nástroj, a to je clavinet. Ten mě nezaujal, nikdy mě nebavil ten zvuk, ani se na to dobře nehraje.“
Jiná hádanka byla spíše formalitou: „To je Katarzia ‒ skladba se jmenuje Srnka, tu zrovna nehrajeme (smích).“
Robin totiž působí v kapele této slovenské písničkářky. „Je to dost nové, protože v popové nebo alternativní hudbě se musí hrát dost jednoduše a jsou tam předem jasně dané party. Bylo těžké si na to zvyknout, ale baví mě to.“
Tímto jsme ovšem nevyčerpali všechna témata, která v rozhovoru zazněla. Srdečně tedy zveme k poslechu celého záznamu.
Související
-
Vojtěch Procházka: Neotřelost norské scény mi učarovala.
Pianista a skladatel Vojtěch Procházka je obvykle spojován s avantgardními hráčskými či skladatelskými postupy. Poslechněte si jak obstál v našem poslechovém testu!
-
Ondřej Kabrna: Hrál jsem s Billem Evansem… z kazeťáku
Jak zvládá Ondřej Kabrna svoji úctyhodnou žánrovou všestrannost? Jak se dostal k jazzu a kdo byl jeho velkým vzorem? Poslechnete si březnové vydání Jazzotéky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.