GoGo Penguin – Man Made Object
Albem týdne na stanici ČRo Jazz jsme tentokrát zvolili novinku manchesterského tria GoGo Penguin.
Když se před dvěma lety s deskou V2.0 dostali do finální nominace na prestižní cenu Mercury Prize, udělovanou každoročně nejlepšímu albu na britské hudební scéně, deník Guardian je pasoval na jasné outsidery celého klání.
GoGo Penguin v Jazz Testu: Nové album s rozpaky
„Odkaz na taneční hudbu je jasný v tom, že naprostá většina skladeb je ve čtyřčtvrtečním metru, bicí drží celou dobu vyloženě taneční groove,“ vysvětluje na úvod Jazz Testu Jan Aleš, který několik let působil jako pianista po boku Laca Decziho a v současnosti hrává například s Klárou Vytiskovou.
Pravda, svou nominaci nakonec opravdu neproměnili, nicméně podařilo se jim oslovit poměrně široké publikum, vysloužili si chválu od superstar Jamieho Culluma a také zaujali slovutný label Blue Note Records, u nějž v únoru vydali novinku Man Made Object.
Jméno GoGo Penguin patrně českým posluchačům mnoho neřekne. Výjimkou snad mohou být specialisté na současný britský jazz či ti, kteří v listopadu loňského roku zamířili na koncert tohoto tria v olomouckém Jazz Tibet Clubu.
Takže pro pořádek: klavírista Chris Illingworth, kontrabasista Nick Blacka a bubeník Rob Turner se dali dohromady roku 2012 v průmyslové metropoli Manchesteru a od té doby pod hlavičkou GoGo Penguin stihli odehrát bezpočet koncertů a nahrát tři alba. Ačkoliv prošli jazzovým školstvím a slovo jazz se v souvislosti s jejich produkcí pravidelně skloňuje, uzavírat je do této žánrové škatulky by bylo nepřesné.
Jak tvrdí Chris Illingworth a jak ostatně napovídá název jejich nového alba, GoGo Penguin jsou značně fascinováni moderními technologiemi, robotikou, transhumanismem. Jejich tvorba je zcela zjevně inspirována soudobými trendy na poli elektronické hudby, lze z ní vyčíst názvuky Aphexe Twina či atmosféru klubových setů Flying Lotuse.
To vše ovšem v prostředí typického jazzového tria – klavír, kontrabas a bicí. Illingworth k tomu dodává: „Snažíme se hrát elektronickou hudbu na akustické nástroje. Je to jako kdyby se technologie znovu polidšťovala.“
S tím souvisí také způsob, jak skladby z alba Man Made Object povětšinou vznikaly. Bubeník Rob Turner obvykle přinesl na zkoušku jakousi skicu, kterou stvořil v programech Logic či Ableton jako ryze elektronickou kompozici, a tu pak kapela postupně kolektivně převedla do akustické podoby.
Patrné je to třeba ve skladbách Smarra či Protest, které by se neztratily v dýdžejském setu lecjakého producenta progresivní elektroniky. Ostatně, na desce najdeme také velmi zdařilé remixy kompozic Unspeakable World, Initiate a All Res z dílny známých producentů Matthewa Herberta, Straye, respektive Dabryeho. Právě tyto remixy onu blízkost mezi tvorbou formace GoGo Penguin a moderní elektronikou odhalují.
Poslech alba navodí vzpomínky třeba na trio zesnulého pianisty Esbjörna Svenssona a do jisté míry i na formaci The Bad Plus (zejména jejich desku Made Possible). I GoGo Penguin využívají všechny možné zvukové odstíny jednotlivých nástrojů tria, rozmělňují zažitou vůdčí roli klavíru ve prospěch kontrabasu i bicích a kooperují mezi sebou s velkým citem a energií.
Co může ve srovnání s výše zmíněnými soubory posluchači desky chybět, je absence nějakého silnějšího momentu, nějaké výraznější skladby, jimiž třeba E. S. T. na svých albech nešetřili.
Jakkoliv se tedy album Man Made Object poslouchá příjemně, více než cokoliv jiného odhaluje potenciál, který v GoGo Penguin dlí pro živá vystoupení. Jejich výlety do vod elektronické hudby přímo nabádají k živému provedení v nějakém energií nabitém (tanečním) klubu. Tak doufejme, že se brzy opět poštěstí i tuzemskému publiku slyšet tuto důvtipnou britskou trojici naživo.
GoGo Penguin – Man Made Object
Rob Turner - kontrabas
Nick Blacka - bicí
Chris Illingworth – piano
Label: Blue Note, 2016
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
