Jaimie Branch: Být neutrální není vždy ideální
Neskutečný živel, nepřehlédnutelná dáma a talent, kterému se kariéra teprve začíná pořádně rozjíždět. Takto bychom mohli stručně popsat americkou trumpetistku a zpěvačku Jaimie Branch, která je hlavní postavou listopadového Jazz Profilu.
Jaimie Branch se narodila se 17. června roku 1983 v Huntingtonu, na New Yorském Long Islandu. Na trumpetu začala hrát v devíti letech, v době, kdy se s rodinou přestěhovali na předměstí Chicaga. Na studia, která dokončila v roce 2005, se přesunula do Bostonu, přesněji na New England Conservatory of Music. V Jaimie se tehdy hodně praly touhy vrátit se domů.
„Celou dobu během studií jsem si říkala, že se vrátím do New Yorku, který jsem vnímala jako svůj pravý domov. Na druhou stranu, velice rychle mi docházelo, jaký význam má free jazzová scéna v Chicagu. Začala jsem tam pravidelně jezdit na koncerty a brzy pochopila, že moje místo je právě tam,“ vzpomíná.
Jaimie se v Chicagu kromě hraní rychle uchytila i jako organizátorka koncertů nebo jako zvukařka. Hodně jí k tomu pomohl i fakt, že získala práci v chicagských hudebninách Jazz Record Mart, kde poznávala jak novou hudbu, tak i lokální jazzovou elitu. V poměrně mladém věku měla už na kontě účast na poměrně velkém množství alb, ale skutečně zlomové bylo hostování na albu The Art of Dying z roku 2008, výborného basisty Jasona Ajemiana. Toho si Jaimie později přetáhla do vlastní kapely a stal se jedním z nepostradatelných pilířů.
„Chtěla jsem New Yorku dopřát, aby slyšel, jak zní Chicago,“ říká Jaimie Branch o svém debutu Fly or Die, které bylo médii typu New York Times, Los Angeles Times, NPR Music nebo WIRE označeno za jedno z nejlepších alb roku 2017. A to technici David Allen a Dave Vettraino natočili kapelu za jedno odpoledne u Jaiminy sestry Kate, v jejím bytě v Brooklynu.
Pokračování projektu Fly or Die a psaní dalšího alba probíhalo podobně punkově, a to hlavně na prvním evropském turné koncem roku 2018. Natáčení Fly Or Die II: Bird Dogs Of Paradise pak probíhalo v Londýně, primárně ve studiuTotal Refreshment Centre a také naživo v klubu Café OTO.
Celý proces byl o to zajímavější, že během něj Jaimie dostala chuť ke svým partům na trumpetu přidat i zpěv. „V instrumentální hudbě se nachází neuvěřitelné množství krásy, ale tím, že se nenacházíme ve zrovna růžové době, rozhodla jsem se zvolit trochu konkrétnější jazyk. Hlas je k tomu ideální,“ říká Jaimie, která si i dnes udržuje kolem sebe poměrně stabilní tým, ale před natáčením druhého alba se ke kapele přidal cellista Lester St. Louis, který nahradil Tomeku Reid, která už na začátku spolupráce válčila s časem.
Fascinace nedokonalostí okamžiku
Talent a hlavně nespoutanost Jaimie vynikne především naživo. Fascinující ukázkou je live verze dvoudílné skladby Prayer For Amerikkka, kterou kapela pořídila v lednu 2020 v prostoru jménem Moods, ve švýcarském Zurichu.
„V druhé části skladby je moment, kdy Jason zahrál trochu něco jiného, než původně plánoval. Byl to hodně divný moment, ale nikdo nepřestal hrát! Proto tak moc stavíme v kapele na důvěře! Přidala jsem proto o půl taktu vokálu víc, protože jsme slyšela, že Jason hrál chvíli mimo, a sám z toho byl trochu v šoku.
I proto Chad přidal improvizovanou vyhrávku navíc. Je to má nejoblíbenější část nahrávky, protože tu chybu slyším, ale zároveň cítím buldočí zájem celé kapely se přes ten výpadek probít do tance. To je podle mě základ toho všeho, vykřesat z muziky tanec. Tohle byl asi nejlepší koncert, jaký jsme kdy odehráli,“ říká Jaimie, která si ve Švýcarsku našla druhý domov.
Na druhou stranu se nebála v úvodu už tak politicky kritické skladby Prayer For Amerikkka trochu rýpnout do místních: „Ne vždy se hodí zůstat neutrální.“ Pro účely tohoto pořadu jsme si i Jaimie volali a mimo jiné probrali i její budoucí plány: „Teď hodně pracuju na sólové desce, která vznikala během pandemie. Stejně tak připravuju další album Fly or Die. Do toho příští rok vydáme další album s projektem Anteloper,“ prozrazuje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.