Jazz je svoboda i plující vzducholoď: Hudebníci diskutují o podstatě stoletého žánru

1. květen 2019

Lze jazz vůbec definovat? A má to i po sto letech existence žánru smysl? Čtěte pokračování naší velké ankety mezi českými hudebníky, kterých jsme se zeptali, co pro ně osobně znamená jazz. Dostalo se nám značně rozličných odpovědí: jazz může být dobrodružství, životní pocit nebo třeba univerzální prostředek dorozumívání. V druhém díle ankety odpovídají Karel Růžička, Jana Koubková, Emil Viklický a řada dalších jazzmanů.

Pavel Wlosok

Jazz je „univerzální prostředek pro komunikaci“. Univerzální, čili globální ve smyslu vesmírném, protože hudba je založena na akusticko-fyzických základech (včetně harmonické řady), a ta má svůj základ již ve Velkém třesku, jehož ohlasy, tedy akustické a rádiové vlny, jsou stále čitelné i dnes v celém vesmíru.

Protože je hudba založena na tomto principu, je velmi pravděpodobné, že ostatní civilizace mimo naši galaxii – anebo v ní – by s námi byly schopné komunikovat hudebně dříve než slovy, a to v případě, že jsou na stejné či vyšší myšlenkové úrovni. Steven Spielberg tuto filozofii velmi působivě použil ve svém filmu Blízká setkání třetího druhu už v roce 1977.

Emil Viklický

Jazz je dobrodružství, improvizace, radost ze hry.

Laco Deczi: Slovu jazz se vyhýbám

Jan Kavka

Definovat jazz je velmi složitá záležitost. Pro mě osobně je jazz hlavně svoboda v hudebním vyjádření, tvořivosti a komunikaci. To vše díky improvizaci, která je, podle mého názoru, základním stavebním kamenem jazzu. Jiným důležitým atributem je bezpochyby také jeho dynamičnost. Za svoji více než stoletou historii jazzová hudba nejen absorbovala spoustu vlivů, ale také sama ovlivnila mnoho jiných hudebních žánrů. Díky tomu je dnes jazz velmi široká žánrová oblast, která se stále vyvíjí.

Jana Koubková

Jazz je něco, do čeho bych ve svých třiceti nikdy nešla, kdyby mne neokouzlil.

Živoucí bastard i otisk duše: Čeští jazzmani hledají definici jazzu

Jazz Sampler

Jaká je vaše osobní definice jazzu? Zdánlivě jednoduchou otázku jsme položili více než dvaceti českým hudebníkům u příležitosti Mezinárodního dne jazzu, který se celosvětově slaví od roku 2001 a připadá na 30. dubna. Co odpověď, to odlišný přístup ‒ jazz může být kouzlo okamžiku, živoucí bastard nebo třeba otisk duše, abychom citovali jen některé z oslovených. Čtěte první díl ankety!

Štěpánka Balcarová

Otázka je pro mě příliš abstraktní a osobní. Netroufám si formulovat odpověď.

Tomáš Kačo

Je to docela záludná otázka. Není jednoduché definovat jazz. Z mého osobního hlediska je to jedna z barev, které nám život poskytuje. Jeden z několika žánrů, které mají ve spektru hudby svoje nezaměnitelné místo. Pro mě je jazz úniková cesta. Hodněkrát vidím jazz v klasické hudbě. Někdy mi přijdou tyto dva hudební styly velmi blízké a někdy zase velmi vzdálené. Ono ve své podstatě není moc důležité, zda je to jazz, klasika, rock či rhythm’n’blues, nejdůležitější na tom je, že hudba nás dělá šťastnými.

Jiří Slíva

Jazz je vyznání, jazz je svoboda v přijatých mezích, jazz je vzducholoď.

Karel Růžička: S Patituccim jsme před nahráváním nezkoušeli

Karel Růžička st.

Saxofonista Karel Růžička žije od konce 90. let v New Yorku, kde koncertuje a nahrává s řadou významných hudebníků, mimo jiné se zpěvákem Michaelem Franksem. Dlouhých čtrnáct let od jeho předchozího sólového alba vyšla nová deska Grace & Gratitude, o které nám řekl více v pořadu Jazzové novinky. Rozhovor poslouchejte v audiu!

Karel Růžička

Pro mne jazz znamená mnoho věcí. Jde nejen o hudební žánr, ale i o životní filozofii. Pro mne osobně je jazz také drahocenné dědictví po mém otci, kterému za to budu celý život vděčný. Jak pro hudebníky, tak pro posluchače je jazz zdrojem inspirace a schopnosti improvizovat i přizpůsobivosti v každodenním životě.

Jazz (a blues, funk, gospel, r&b, hiphop, a tak dále...) také symbolizuje houževnatost a geniální tvořivost Afroameričanů, kteří navzdory rasismu a systematickému utlačování od otrokářské společnosti až do dnešních dnů našli unikátní cestu sebevyjádření. Swing a bebop byla také první hudba, kde černí a bílí muzikanti mohli spolupracovat a navzájem se ovlivňovat a kulturně obohacovat.

V žádném případě bych se nepouštěl do definování jazzu podle toho, jestli jde o hard bop, fusion, smooth jazz nebo jakýkoli další subžánr. Krása této hudby je právě v její barevnosti a rozmanitosti. Dnes je jazz zcela globální hudba, která do sebe vždy vstřebávala kulturní vlivy zemí, kde se jazz hraje.

Antonín Dlapa: Jazz je mírové poselství

Adam Tvrdý

Jazz vnímám jako „jeden z hudebních jazyků“.

Zdeněk Zdeněk

Hudebník má jen hrát a zbytečně nefilozofovat, to za něj obstarají ti ostatní.

Luboš Soukup

Jazz pro mě znamená formu svobodného vyjádření a uvolněný životní styl. Nezbytnou součástí jazzu je improvizace. Naučit se umění improvizovat je velikou hodnotou, poněvadž se člověk musí uvolnit a překonat svůj strach. Když na sobě hudebník hodně pracuje, tak se dříve či později dostane do fáze, kdy dokáže bez obav plynout jak ve vodách hudebních, tak i životních. Samotná jazzová hudba je potom přímý otisk duší a okamžitých nálad jednotlivých hráčů.

autor: Pavel Víšek
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.