Jazzotéka: Za bigbandy s Richardem Šandou

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy DSC09414.jpg

Jak se dostal k muzice ‒ a ke trombonu zvláště ‒ člen Concept Art Orchestra, Rozhlasového big bandu Gustava Broma, Jazz Dock Orchetra, JMI Jazz World Orchestra a dalších jazzových těles? Co Richarda Šandu inspirovalo? Čekáte slavné big bandy? Jistě, ale Martin Brunner st. v lednové Jazzotéce zjistil mnohem víc.

Hosta představí reprezentativní, moderní velkokapelový snímek Correspondance v podání Rozhlasového big bandu Gustava Broma. Richard Šanda je zde sólistou na trombon. Big bandem začíná i Richardův muzikantský životopis.

„Pocházím z východních Čech a v ZUŠce jsem měl štěstí na výborný big band Taneční a dechový orchestr Chrudim, který vychoval spoustu výborných muzikantů jako Luboš Soukup, Honza Andr nebo Martin Novák. Což je generace hráčů, která tam hrála přede mnou. Tím samým jsem prošel i já a dostali jsme tam výbornou školu,“ vzpomíná trombonista. 

Poté Richard Šanda studoval na „Ježkárně“, odkud přešel na JAMU a následuje krátká úsměvná diskuse o tom, jak všichni studují a kdo má na jazz papíry. Rychle ovšem dojde na první skladbu, kterou považuje trombonista za klíčovou pro svůj muzikantský vývoj.

„Big bandy mě pochopitelně velmi zajímají, jelikož 80% koncertů, které odehraji, je s big bandem. Pro big band se snažím také psát a v budoucnu bych se komponování určitě chtěl věnovat víc. A když chceš něco hrát a psát, tak to musíš i poslouchat,“ předesílá host titulní kus alba Such Sweet Thunder (1957) v podání Duke Ellilngton And His Orchestra.

Jde o nahrávku pro Richarda Šandu skutečně zásadní: „Uváděli jsme tuhle skladbu s Jazz Dock Orchestra a já se měl v tu dobu rozhodovat, o čem budu psát bakalářskou práci. Napadlo mě právě tohle album, protože hudba je nádherná a historie desky pestrá.“

Trombonista Richard Šanda

I nadále pokračuje bigbandová krasojízda. „Tahle skladba je pro mě důležitá, protože sólistou je Jimmy Knepper a jestli je nějaká kompozice podstatná pro jazzový trombon, tak tohle je jedna z nich,“ ohlašuje Richard Šanda nadšeně Gil Evans Orchestra a nahrávku Where Flamingos Fly z alba Out Of The Cool (1961).

„Ten má ale nádherný tón,“ rozplývají se host i hostitel nad Knepperovou procítěnou interpretací. Richard Šanda připomene, že onen nádherný tón si trombonista udržel navzdory hendikepu: „Byl poznamenán incidentem s Charlesem Mingusem, se kterým hrál deset let a který mu vykopl nástroj z pusy… Mingus po něm chtěl něco rozepsat, on řekl ne a hned dostal zpětnou vazbu.“

Jak je vidět, jazz může představovat značně rizikové povolání.

Richard Šanda se skupinou Treetop:

Nicméně pořad pokračuje další bigbandovou lahůdkou, tentokrát v režii Joe Hendersona. „Deska se točila v rozmezí několika let a vystřídalo se na ní několik muzikantů, několik pianistů, bubeníků, sólistů a ta aranžmá jsou nádherná. A protože máme tematiku big band a trombon, upozorním, že tu sice hraje Joe Henderson, ale zrovna toto aranžmá psal Slide Hampton.“

Dodejme, že zmiňované Hendersonovo album nese lakonický název Big Band, točilo se v letech 1992 až 1996, vyšlo v roce 1997 a zazní z něj kompozice Inner Urge.

Ale v nejlepším skončíme. Nechejte se nalákat a pusťte si celou Jazzotéku. Premiéra proběhne 17. ledna 2020 od 14:00 hodin, kdykoliv později naleznete pořad v záznamu výše. 

autoři: Martin Brunner St. , Tomáš S. Polívka
Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...