Jazzoví publicisté hodnotí: jaké je album roku 2022?

Osloveným osobnostem jsme položili zdánlivě jednoduchou otázku: jaké je podle vás nejlepší české jazzové album roku 2022? Oslovení měli nominovat nejlépe tři alba. A už brzy vyhlásíme také kompletní výsledky!

Tomáš Katschner (ČRo Hradec Králové, Jazzinec)

1. Štěpánka Balcarová & Prague Radio Symphony Orchestra – Štěstí (Radioservis) – Tady nemusím nic vysvětlovat. Prostě první místo je jen jedno a mě tam automaticky vyšla deska Štěpánky Balcarové a rozhlasových symfoniků. Skvělý počin, veliké štěstí! A mimochodem, kdo tam hraje na kontrabas? – Jaromír Honzák!

Čtěte také

Marta Kloučková: Ráda se nechávám spoluhráči překvapovat

2. Marta Kloučková – Stopa snu (Hevhetia) – Marta mi už dlouho dělá velikou radost, kam se dokázala dopracovat a přitom neztratit nic ze své osobitosti. Tato deska je toho dalším důkazem. A navíc, zde je skvělá kapela, trochu připomínající grupu Míry Honzáka.  Snad se pánové nenaštvou, ale dáma má přednost, posadil jsem Martu na druhé místo.

3. Jaromír Honzák – Twenties (Animal Music) – Míra Honzák mi v polovině 90. let velmi nevtíravě pootevřel dvířka do jazzového světa. To je jedna část Míry Honzáka – inspirativní osobnost. Ta druhá je vyhraněný muzikant, který nerad chodí po vyšlapaných pěšinkách. A hlavně – celá kapela spolu nádherně komunikuje, hraje, dýchá, tvoří.

Jan Hocek (hudební publicista – Jazzport, HIS Voice, Skjazz)

1. Vertigo – Nic (Animal Music)

Sice se album jmenuje Nic, ale čekejte naopak hodně! Doslova gejzír muziky, opět neotřelé, jedinečné, s přebujelým i minimalistickým výrazem a hutným i niterným zvukem…

Čtěte také

Rozhovor měsíce: Vertigo po dvaceti letech

2. E Converso – Pásla milá Satana (Ma Records)

Na novém albu, jež bylo nahráno ve studiu na jeden zátah, aby bylo možno zachytit energii z koncertů, se výrazivo posunulo ještě více k rozličným rockovým formám. Ale nic prvoplánového, naopak! Osm nových skladeb plus dvě alternativní verze je setsakra rafinovaných!

3. Otto Hejnic Trio – This Is How It Is (Hevhetia)

Oproti všem předchozím titulům ovlivňuje zvuk tria Krajňákovo elektrické piano, nikoli akustické. Rytmický proud už se tolik nerozpíná do šíře, více zhutněl a získal na razanci, vydatnosti a mocnějším tahu na bránu. Hejnic s Josefem Fečem pak předvádějí až powerjazzovou přímočarost!

Jiří Švéda (Jazz Brno, Jazz do regionů)

1. Jaromír Honzák – Twenties

2. Nikol Bóková – obě alba (Elements a Naked Pieces)

3. Justin Lavash Trio – E Train

Čtěte také

Nikol Bóková: Naked Pieces jsou extatické i intimní

Vladimír Kouřil (hudební publicista)

Luboš Soukup & Christian Pabst – Levitas (Animal Music)

Štěpánka Balcarová & Prague Radio Symphony Orchestra – Štěstí (Radioservis)

Dan Bárta & Robert Balzar Trio ft. Kornél Fekete-Kovács – Jedním dechem (Bivak Records)

Projekt Štěpánky Balcarové s „Tuwimem“ považuji za nejzdařilejší „symfonizaci“ z nahrávek, jež vznikly na naší scéně. Balzarova parta se vyznačuje neuvěřitelnou sehraností, její zvuková subtilnost ji bohužel upozaďuje na naší scéně snaživé o zvukovou originalitu. Soukupovo duo s Pabstem je zato odvážným kouskem, který se neoposlouchá ani v budoucnosti.

Čtěte také

Brom, Velebný, Ornis: vychází objevy z brněnských rozhlasových archivů

Samostatnou kapitolou ankety by měly být reedice. Velebný s Bromem patří k málu nadčasových kvalit našeho orchestrálního jazzu a Ornis totéž pro komorní sestavy – navíc mimořádně nabitý originalitou zvuku, rovněž kvalitou hlasu a projevu Mirky Křivánkové.

Ornis – 1978–1981 (Indies Happy Trails)

Karel Velebný – Sedm zastavení s Gustavem Bromem (Indies Happy Trails)

Helena Bretfeldová (Radio Proglas, Brno – město hudby)

1. David Dorůžka: Andromeda’s Mystery

Skvělá, invenční práce tria naladěného na společnou notu. Krásný příklad moderního jazzu, výborný zvuk a mastering. Pro mě jasná letošní jednička. A skvělá prezentace Bivak Records jako nového labelu na české jazzové scéně.

Čtěte také

Rozhovor měsíce: Mystérium Davida Dorůžky

3. Gustav Brom – 100 let

Výborná retrospektiva; muselo být neuvěřitelně náročné vybírat z nahrávek a pak sestavit reprezentativní kompilaci. Skvělá práce včetně mixu. 4 CD komplet, který by měl mít doma každý fanoušek českého jazzu.

3.–4. Vertigo: Nic, Jaromír Honzák: Twenties  

Netřeba slov; prostě Vertigo a Dorka Barová, prostě Jaromír Honzák – a jejich neúnavné a dobře poslouchatelné hledačství. Potěšili, nadchli.

A k dění na české jazzové scéně? Zůstanu brněnským patriotem a...

1. budu chválit dramaturgii JazzFestBrno: ne že by jindy byla fádní, vždycky je skvělá, ale rok 2022 se vydařil mimořádně; užila jsem si (a určitě jsem nebyla jediná) zvláště podzimní Echoes of JazzFestBrno: mnozí – a zdaleka nejen brněnští – jazzoví fandové vnímali koncerty sestavy Snarky Puppy, fenomenálního mandolínového virtuóza Chrise Thileho, nadžánrového hudebního showmana Jacoba Colliera nebo mága jazzové baskytary Marcuse Millera jako své vrcholné koncertní zážitky. 

Čtěte také

Point of Few: Jason Lindner na albu je splněný sen

2. Jedinečným počinem v rámci JazzFestu Brno byly také červnové Slavnosti synkop – úžasná, jedinečná (a místy zcela nestíhatelná) přehlídka skvělých kapel i sólistů v jednom dni na třech scénách divadla Husa na provázku. Vrcholné zážitky? Originální Treetop s dominantním akordeonem, nová sestava kolem Tomáše Lišky s jedinečným Cenkem Erdoganem kouzlícím na bezpražcovou kytaru,  energické Point of Few, stále originální David Dorůžka s Jeffem Ballardem a Piotrem Wyleźolem… Vertigo, Dan Bárta… všechno.

3. Na scéně se už předloni objevilo nové hudební vydavatelství Bivak Records, úzce propojené právě s JazzFestBrno; trojice loni vydaných nosičů (Point of Few, David Dorůžka Trio, Dan Bárta & Robert Balzar Trio) prezentuje špičkové nahrávky pozoruhodných českých i mezinárodních seskupení. Těším se na letošní ediční plán.