Katedry jazzu po 15 letech. „Den s“ připomněl milník hudebního vzdělávání
Letos uplyne 15 let od chvíle, kdy na Janáčkově akademii múzických umění v Brně vznikla první jazzová katedra v Česku. Moment, který zásadně změnil podobu tuzemského jazzového vzdělávání, připomněl Český rozhlas Jazz speciálním vysíláním „Den s…“ Jeho hosty byli studenti i pedagogové brněnské JAMU a pražské HAMU, vesměs známí jazzoví hudebníci.
„Jazzová katedra JAMU vznikla v roce 2010. Vzpomínám na to živě – u začátků stáli tehdejší rektor Ivo Medek, děkan Vít Spilka a také Beáta Hlavenková s Patrikem Hlavenkou,“ popisuje Vilém Spilka, kytarista a od roku 2011 vedoucí brněnské jazzové katedry.
„Hlavenkovi studovali v Bostonu a chtěli přenést tamější systém sem. Našli pro to podporu právě na JAMU,“ připomíná Spilka. Rok po založení brněnské jazzové katedry vznikl jazzový obor také na HAMU (2011), dnes mají obě školy podstatný vliv na rozvoj místní jazzové scény.
Vedle Spilky jsou dalšími hosty speciálu „Den s“ Jaromír Honzák, Jiří Slavík, David Dorůžka, Klára Pudláková, Marek Urbánek a Martin Srpek Konvička.
Svoboda i řemeslo
Zásadním tématem rozhovorů byla rovnováha mezi technickou zdatností a osobitostí. „Chceme, aby studenti vycházeli s dobrým řemeslem, aby měli vkus, vědomí kontextu a zároveň osobnost. Nechceme je svazovat,“ shrnuje Spilka. „Jazz není o škatulkování, ale o prostředí, které umožňuje svobodné vyjádření.“
Čtěte také
Podobně to vnímají i na pražské HAMU. „Snažíme se hudbu ukazovat v plné šíři. Nechceme preferovat jeden směr,“ vysvětluje basista Jiří Slavík, který nyní působí také v rakouském Linzi. „Tím, že se studenti setkávají s různými přístupy, si mohou najít vlastní cestu.“
Jaromír Honzák, kontrabasista a vedoucí pražské jazzové katedry, upozornil na význam sdíleného prostoru: „Veškeré informace jsou dnes dostupné online. Význam školy spočívá v komunitě, v tom, že lidé spolu tráví čas, hrají a diskutují.“
Během rozhovorů zaznělo i mnoho jmen výrazných absolventů. Spilka připomněl trumpetistu Jiřího Kotaču nebo kytaristu Štefana Szabó, kteří si našli vlastní cestu a nezapadli do šablon. Jiří Slavík pak zdůraznil, že mnoho absolventů se nejen uplatnilo na domácí scéně, ale také se prosazuje v zahraničí: „Pokud je mi známo, tak většina našich absolventů se hudbě nadále věnuje. To je rozdíl oproti některým zahraničním školám.“
Letošní absolventka HAMU a basistka Klára Pudláková vidí význam studia hlavně v komunitě: „Škola má smysl kvůli prostředí. Díky ní jsem se stala součástí scény. Učitelé jako Jiří Slavík mi pomohli bez nátlaku hledat vlastní výraz.“
Jazzové nádvoří: místo setkávání
Z konkrétních výstupů spolupráce mezi JAMU a HAMU vzešel i festival Jazzové nádvoří. Letos proběhne 25. června v Praze a 26. června v Brně. „Je to vizitka obou škol. Každá má svou tvář a studenty to obohacuje,“ říká Spilka.
Atmosféra Jazzového nádvoří v roce 2017:
Během patnácti let se podle Honzáka i Slavíka potvrdil smysl existence těchto institucí. „Naši absolventi tvoří dnes základ nové generace. Někteří vedou vlastní kapely, jiní se stali pedagogy. Ale všichni zůstali hudbě věrní,“ říká Honzák.
Jazzové školství na českých vysokých školách tak dnes představuje nejen kvalitní výuku, ale především živou komunitu, která posouvá žánr dál. Jak shrnuje David Dorůžka: „Na velikosti školy nezáleží. Důležitý je pedagog, jeho přístup, jeho hudba – a to, co dokáže studentům předat.“
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
