Marius Neset – Birds

V posledních dvou letech se stal v Dánsku usazený Nor Marius Neset novou tváří skandinávského jazzu, oceňovanou hudebním tiskem pro svou skvělou techniku, nebývalou invenci, mladistvou energii a virtuozitu. Nebývalý úspěch jeho předchozí desky Golden Xplosion (2011) mu otevřel vrátka na významné festivaly, ovšem podpořil i jeho další hudební růst.

Na albu Golden Xplosion se tehdy pětadvacetiletý mladík představil ještě po boku svého učitele, pianisty Django Batese, jehož poznal na kodaňské Rhythmic Music Conservatory (tamtéž stále studuje Luboš Soukup). Mimořádně svěží nahrávka zvukem odkazovala jak k pozdnímu Michaelu Breckerovi, tak ke křehké eleganci Jana Garbarka. Zároveň nešlo o prosté kopírování, ale příslib hudební vize, o které jsme ještě měli dále slyšet.

Saxofonista Marius Neset|foto: Kristian Ridder-Nielsen

Tato hudební vize se dále umocňuje na novém albu Birds. Z předešlého snímku si Neset ponechal osvědčenou rytmiku ze skandinávsko-britského tria Phronesis, ovšem tentokrát nejen basistu s bubeníkem, ale plnou sestavu s osvědčeným pianistou Ivo Neamem. Britskou spojku zde dále dotváří vibrafonista Jim Hart, který je spolustrůjcem barevné škály posledních dvou Neamových alb.

Neset se tu ale hlavně profiluje jako nekonvenční skladatel a aranžér. Základní kvintet (s vibrafonem) rozšiřuje o nové barvy a odstíny: akordeon, tubu, flétnu (jeho sestra Ingrid Neset), klasicky vzdělané hráče (trubky, trombón, lesní roh).

Poměrně složitou kompoziční strukturu, ale zároveň živost podobného seskupení dokazuje Neset např. ve skladbě Birds v tomto koncertním provedení:

Marius Neset (ročník 1985) má ve svém věku asi právo na jistý neklid a živelnost. Jako mnoho saxofonistů v této hudební a životní etapě dává na odiv svou energii, rychlost a jakoby nikdy nekončící dech. Tento přístup a nedostatek kontrastních ploch naneštěstí po několika skladbách začíná unavovat.

Co nenudí, je však již zmiňovaný Nesetův skladatelský a aranžérský vklad: jeho schopnost skloubit svobodu improvizace s pevně předepsanými orchestrálními pasážemi ponejvíce udivuje ve skladbách jako Birds, Sacred Universe, nebo v závěrečné Fanfare. Příjemnou vložkou je Spring Dance, setkání dvou světů, jazzového a klasického, v podobě rozhovoru flétny se saxofonem.

Album Birds není jazzem pro každého, poměrně vypjaté avantgardní plochy mohou leckterého nezkušenějšího posluchače odradit. Soustředěnější (a hlavně vícenásobný) poslech však umožní rozpoznat instrumentální kvality a hlavně kompoziční dovednosti autora, o kterém ještě zcela jistě uslyšíme.

Marius Neset – Birds

Marius Neset – tenor, soprán saxofon

Ivo Neame – piano

Jim Hart – vibrafon

Jasper Høiby – kontrabas

Anton Eger – bicí

Ingrid Neset – flétny

Daniel Herskedal – tuba

Bjarke Mogensen – akordeon

Tobias Wiklund – trubka

Ronny Farsund – trubka

Peter Jensen – trombón

Lasse Mauritzen – lesní roh

Label: Edition Records, 2013

www.mariusneset.com