Na čem dělá... saxofonista Bharata Rajnošek

19. leden 2015

Říci o tomto saxofonistovi, potažmo multiinstrumentalistovi, že je momentálně studentem vysoké školy, by mohlo být matoucí. Bharata Rajnošek sice právě dokončuje magisterský program na pražské HAMU, ale na české scéně rozhodně žádným nováčkem není. Často navíc cestuje do zahraničí a kromě mnoha jiných věcí, které ho letos čekají, se může pochlubit zajímavými zkušenostmi týkající se hraní jazzu v Rusku.

„Momentálně se nejvíce zabývám hudbou, kterou vytvářím v rámci svého magisterského studia na HAMU. Snažím se skloubit různé vlivy a hledám v sobě i důvody motivace k provozování hudby,“ říká Rajnošek trochu tajemně na úvod. „Finálním výstupem by měla být nějaká nahrávka, ale sám jsem zvědav, co přesně z toho vznikne. Snažím se neklást si žádná omezení.“ Pokud jde o kapely, je na prvním místě přirozeně vlastní Rajnošek B.and. „Stále koncertujeme a momentálně jsme již rok ve formě kvarteta s Jaroslavem Friedlem, Petrem Dvorským a Ottou Hejnicem. Zmenšené obsazení přináší trochu jiný zvuk a chystám se tomu zvuku pomoci nějakými kompozicemi,“ plánuje.

Zajímavé obsazení čtyř barytonsaxofonů a rytmiky má pak formace 4Bars!. „Bohužel, pro nezájem organizátorů tato kapela momentálně spí. Máme ale připravený repertoár k natočení desky, jen nejsou energie a peníze ji natočit,“ konstatuje smutně.

Dobře fungující se ale zdá být obnovená spolupráce s kytaristou Pavlem Richterem. „Jeho tvorba je vždy nadčasová a pro mne velmi obohacující,“ oceňuje svého kolegu saxofonista. „Jsem přizván ke koncertnímu hostování a v létě bude rovněž vznikat nová nahrávka.“

 

V případě hráčů na dechové nástroje je obvyklá pravidelná spolupráce s big bandy, kterých je i v Čechách velké množství. „S Janem Šmigmátorem a Big Bandem Felixe Slováčka mě na podzim čeká turné na oslavu výročí narození Franka Sinatry. Jsem také členem Golden Big Bandu Petra Soviče, s nímž je v plánu něco nového pro televizi. Bude to velké překvapení,“ říká nadšeně.

„Skupinu Alvik loni opustila zpěvačka Anya Stewart,“ popisuje svůj další, tentokrát cross-overový projekt Rajnošek. „Na její místo ale přišla vynikající Mariana Wesley, která přinesla novou energii a chuť do práce. Nejbližší koncert máme 21. ledna v pražském klubu La Loca.

Jazz v Rusku„Díky zajímavé souhře náhod a setkání s pianistou Vadimem Mainuginem jezdím již čtvrtý rok po sobě na koncerty do Ruska,“ přechází k zahraničním spolupracím. „Loni se dokonce povedlo jet hned třikrát. Podruhé se mnou jel i Petr Dvorský. Byli jsme na velkém festivalu v Soči, Moskvě, Yaroslavli, Rostově a Vekém Novgorodě. O jazz je tam velký zájem. Mají vlastní časopis a recenze z koncertů dokonce i někdo čte. Tamější scéna je navíc hodně propojena se zahraničím,“ sděluje své postřehy saxofonista. „S Vadimem a jeho bratrem Stasem by se měla v létě konat velká koncertní tour přes Belgii, Německo, Rakousko, Česko, Ukrajinu a Rusko. Bohužel tomu úplně nepřeje mezinárodní situace.“„Na podzim jsem si zahrál také s vynikajícím pianistou Zacai Curtisem a basistou Ryanem Bergem jako doprovod Ludmily Svarovské,“ pokračuje Rajnošek. „Vzniklo tak hned pozvání na koncerty v New Yorku, které se ovšem z finančních důvodů zřejmě neuskuteční. Taktéž jsou v jednání vystoupení v Izraeli s jiným ruským pianistou, Leonidem Ptashkou. Tam se šance zdá být větší,“ těší se saxofonista.

03295853.jpeg

Kromě hraní učí na Konzervatoři Jaroslava Ježka. „Musím říci, že úroveň studentů je velmi povzbuzující,“ pochvaluje si své žáky. „Jsem navíc rád za množství materiálů a samozřejmě nahrávek, které máme ve škole k dispozici, ačkoli se bohužel z nedostatku času nestíhám zabývat poslechem cizích alb tak moc, jak bych chtěl.“

„Nedávno jsem se tedy alespoň odměnil koncertem Herbieho Hancocka v Brně,“ vzpomíná Rajnošek. „Byl jsem šťastný, že jsem tam mohl být, neboť Hancock je bezpochyby jedním z největších žijících hudebníků. O to více mne mrzel výběr prostoru pro tak výjimečnou příležitost. Vzhledem k již většímu množství skvěle vybavených prostor pro koncerty v České republice nechápu preferenci házenkářské haly, kritizuje technické aspekty koncertu.

Když už je řeč o koncertech, trápí Rajnoška při organizaci těch vlastních stejné věci jako většinu jeho kolegů. „Mrzí mne, že všichni pořadatelé koncertů jsou stále začarováni magickou formulí honoráře ve výši tisíc korun na osobu. Již dvacet let. A dost se stydím, když já jezdím za normální honoráře do zahraničí, že svým kolegům nemohu nabídnout odpovídající odměnu u nás. To je myslím velká ostuda.“ www.rajnosek.com

autor: Jan Mazura
Spustit audio