Osmosis hledá rovnováhu mezi hudebními světy
Hosty Rozhovoru měsíce byli pianista Robin Galia a bubeník František Otakar Kukula ze skupiny Osmosis. Ta nyní přichází se svým prvním, eponymním albem. Vedle obou zakládajících členů v ní dnes hrají saxofonista Petr Kalfus, basista Tomáš Liška a trumpetista František Vaníček.
Kapela vznikla z původního studentského projektu a její dnešní podoba spojuje mladší generaci české jazzové scény se zkušenějšími muzikanty. Jak vysvětluje František Kukula, sestava se postupně proměňovala: „Ta kapela fungovala už dřív na Ježkárně jako souborovka pod vedením Marcela Bárty. Hrál v ní ještě Matěj Bursík a Emil Novotný, ale ti potom odjeli na Erasmus do Amsterdamu, takže jsme sháněli nové členy.“ Jedním z nich se stal kontrabasista Tomáš Liška, kterého kapela oslovila mimo jiné pro jeho stylovou otevřenost. Robin Galia k tomu dodává: „Výhoda byla, že hrál i na elektrickou basu. Chtěli jsme totiž, aby kontrabasista hrál také na baskytaru.“
Hudba Osmosis vychází z jazzu, ale oba hlavní autoři zdůrazňují, že jejich tvorba je ovlivněna i dalšími žánry. Galia říká: „Je to založené hlavně na jazzu, ale určitě se v tom odráží i popová a alternativní hudba.“ František Kukula dodává, že i on do kompozic přenáší zkušenosti z jiných žánrů: „Mám zkušenosti s písničkářskými a folkovějšími projekty, a tak se to snažím propojit.“
Skladby původně zněly úplně jinak
Oba hudebníci nosí do kapely vlastní skladby, které pak společně rozvíjejí se spoluhráči. „Každý z nás přinese na zkoušku nějakou skicu nebo návrh skladby. A pak to s kapelou postupně proškrtáme nebo něco přidáme,“ popisuje Kukula. Výsledná podoba skladeb tak vzniká kolektivní prací. Robin Galia k tomu dodává: „Mnohé z mých skladeb zněly původně úplně jinak. Pak Tomáš Liška vymyslel basu, Petr s Frantou přidali hlasové vedení pro dechy a najednou z toho byla úplně jiná skladba.“
Na debutové album si kapela pozvala dva hostující kytaristy – Davida Dorůžku a Igora Ochepovského, který se zároveň podílel i na výsledném zvuku nahrávky. František Kukula vysvětluje: „Přemýšleli jsme nad zvukem alba a nad postprodukcí a shodli jsme se na tom, že album I’m the Wind od Igora Ochepovského máme oba hrozně rádi. Ta deska má skvělý zvuk, a proto jsme Igora oslovili.“
Čtěte také
Zajímavý je také původ názvu kapely. Ten vznikl z původního interního vtipu, ale postupně získal hlubší význam. Kukula říká: „Najednou mi došlo, že to dává smysl – že osmosis je přirozená výměna mezi dvěma prostředími, která se snaží najít rovnováhu.“ Podle něj se tato „dualita“ promítá i do hudby kapely: „Je tam kontrast mezi akustickým a elektronickým pojetím, v kapele je mladší versus starší generace, dva kytaristé a podobně.“
Vedle Osmosis působí oba hudebníci i v dalších projektech. Robin Galia spolupracuje například se slovenskou zpěvačkou Katarziou nebo se skupinou Baron Haze, zatímco František Kukula hraje mimo jiné v Bizarre Bandu, v kapele Yo Soy Indigo a v dalších projektech a sestavách. Najít společný čas pro Osmosis proto není vždy jednoduché, jak přiznává Galia: „Je velmi obtížné se sejít vůbec na nějaké zkoušení.“
Kapela však plánuje koncerty a také křest svého debutového alba. Ten se uskuteční 22. března v pražském Jazz Docku a vystoupí na něm také oba hosté z desky, Igor Ochepovsky a David Dorůžka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
