Ondřej Konrád: otestovali jsme sluch bluesmana a politického komentátora

Ondřej Konrád patří už čtyřicet let k našim předním hráčům na foukací harmoniku a prošel kapelami Luboš Andršt Blues Band, Šavle Meče nebo Blues Session. Své tvorbě se věnoval v projektu Gumbo, který v současné době obnovil.

První ukázku, skladbu od kapely SHQ, Ondřej bohužel neidentifikoval. Ale zavzpomínal např. na slavnou éru českého jazzu, před emigrací jeho klíčových postav:

„V Divadle hudby bývaly jednou za čtrnáct dní koncerty, které se přímým přenosem vysílaly v rozhlase. Na ty jsem chodil ‒ nejdřív tedy s maminkou, nechtěli mě pouštět samotného. Když odjížděla ta naše slavná skupina soutěžících do Vídně na soutěž Friedricha Guldy, pořádal se koncert reprezentantů ‒ takže jsem viděl bratry Vitoušovy, Jana Hammera. Neviděl jsem bohužel nikdy hrát Jana Konopáska.“

I další skladbu, od britské skupiny Colosseum, jsme museli identifikovat místo našeho hosta: „To jsem viděl naživo! Ale je pravda, že oni tu byli v roce 1969 a já je někdy v roce 1971 slyšel naposled… Ale tehdy ten koncert byl famózní.“

Jak vlastně Ondřej vzpomíná na éru slavných Čs. beatových festivalů v 60. letech?  „Tak třeba druhý ročník se konal před Vánoci r. 1968, takže tady pořád ještě tábořily ruské jednotky než se stáhly do kasáren. Sice to bylo pod nějakou organizací svazu mládeže, ale bez toho by to asi vůbec nebylo možné. V té době už členství nebylo povinné, málokdo z publika byl členem té organizace.“

Nepovedená Vondráčková

Další hádanka byla zákeřným chytákem ‒ pocházela z alba skupiny Jazz Q s Helenou Vondráčkovou za mikrofonem: „ Česká jazzová kapela s textovanými písničkami?…Já se vzdávám…Helenu Vondráčkovou bych nepoznal. Já jen vím, že ta deska byla dost nepovedená ‒ to si pamatuju. A teď, když to slyším, tak je to ještě nepovedenější než před těmi čtyřiceti lety.“

Další ukázky už se dařilo identifikovat lépe: „To už vím ‒ Iko Iko, Dr. John. Jedna z mých oblíbených figur. Právě přes něj jsem se kdysi dostal k neworleánské hudbě. Když se řekne New Orleans, spousta lidí si představí dixieland dvacátých let, ale už od padesátých let se ta místní hudba vyvinula v hrozně zajímavý typ rhythm and blues, s velkým důrazem na rytmus.“

Následovalo slavné country-bluesové duo: „Aha ‒ takže je to Sonny Terry a Brownie McGhee. To taky není úplně typická nahrávka pro ně.  Říkalo se, že spolu hráli asi čtyřicet let a z toho dvacet let spolu nemluvili.“

Považuje se vlastně Ondřej Konrád za bluesového hudebníka? „Tuhle tradičnější polohu blues jsem vlastně ani nikdy neměl touhu hrát. Mně se vždycky líbily věci, které z blues vycházely, nebo ty vypjaté elektrické blues, co hrál třeba Mike Bloomfield s Paulem Butterfieldem. To bylo mnohem modernější a ovlivněné jazzem (třeba ve frázování).“

Poslední otázka byla z aktuálního alba, ale Ondřej se tím nenechal zviklat: „Zní to jako Chris Potter…“ A byla to pravda. 

Ondřej Konrád|foto: Khalil Baalbaki

Dlužno dodat, že i autor pořadu si mohl poopravit, na které akci v Praze poprvé vystoupilo Colosseum, nebo jestli v Praze hráli Ten Years After. A Ondřej Konrád přinesl zajímavé vhledy do historie československé populární hudby a jazzu. Srdečně zveme k poslechu záznamu celého pořadu!

Seznam testovacích nahrávek: Ondřej Konrád

Waldi on the Castle Steps - Karel Velebný - Karel Velebný/ SHQ - PF 69 - ESP-Disk - 1969

Theme Three: Grass Is Always Greener - Colosseum - Colosseum - Valentyne Suite - Vertigo - 1969

Kruhy na vodě - Martin Kratochvíl, Oskar Petr - Helena Vondráčková - Paprsky - Supraphon - 1978

Iko Iko - James Sugarboy Crawford, Jessie Thomas, Joe Jones - Dr. John - Iko Iko - ATCO Records - 1972

Sportin' Life - Brownie McGhee - Sonny Terry & Brownie McGhee - Live At the Neew Penelope Café - Just A Memory - 1997

Der Schwatz - Mikoláš Chadima, Ivan Wernisch - MCh Band - Gib Acht! - Monitor - 1993

Old Man - Neil Young  - Lizz Wright - Dreaming Wide Awake - Verve Forecast - 2005

Green Pastures - Chris Potter -  Chris Potter - Circuits - Edition Records - 2019