Radek Zapadlo: Chceme hrát až do smrti
Brněnský saxofonista Radek Zapadlo je známý z různě početných formací od Two Generation Tria přes Mulli Gang a Heart of Dixie až po Cotatcha Orchestra. Nyní přichází s prvním albem své kapely Four in Blue, které představil v říjnovém Rozhovoru měsíce.
Ve skupině Four in Blue hraje Radek Zapadlo především na tenorový saxofon, ale z jiných projektů má zkušenosti i se sopránkou, altkou a samozřejmě také s klarinetem. V úvodu rozhovoru líčí svou hudební dráhu od tenorsaxofonu, na který hrál i při studiích na Ježkově konzervatoři, po občasné odskoky k nástrojům vyšších poloh.
V současné době tedy střídá tři typy saxofonů a v případě, kdy hraje například dixieland, rád sáhne i po klarinetu. Na ten se kdysi učil hrát v hudební škole.
Jak ale říká: „Během studia v Praze jsem hrál hlavně na saxofon a klarinet mě moc nezajímal. Což je samozřejmě škoda. Když totiž člověk hraje na saxofon například v big bandu, měl by umět zahrát i na klarinet nebo flétnu. A tak jsem to přehodnotil, našel ke klarinetu znovu cestu a začal jsem na něj hrát víc. I při studiu na JAMU jsem jej hodně používal.“
Four in Blue je kvarteto, které vedle Radka Zapadla tvoří jeho dlouholetý spoluhráč Vilém Spilka na kytaru, Vladan Ronner na hammondky a jako nováček v kapele Petr Tureček na bicí. Původním bubeníkem skupiny byl Kristián Kuruc, kterého Tureček vystřídal až těsně před nahráváním debutového alba. „Bylo to v době, kdy na živé hraní nebyl prostor. Přišla epidemie korony a všechno se zavřelo. Hned jak se situace uvolnila, šli jsme do studia a teprve tam se s novým bubeníkem poznávali,“ líčí Zapadlo.
Objevování tradice
Skupina Four in Blue sice hraje autorské skladby, ale vychází z jazzové tradice. Konkrétně vznikla díky inspiraci nahrávkami Back At The Chicken Shack a Midnight Special varhaníka Jimmyho Smithe.
Její kapelník říká: „Baví mě hrát hudbu, která vychází z tradice, i když oceňuji i prostor, který se někdy otevírá ve volné improvizaci, když úplně mizí hranice.“ K inspiraci konkrétními deskami pak dodává: „Existují zásadní desky, které ovlivnily hodně muzikantů a které by člověk opravdu měl znát.“ Řadí k nim Kind of Blue od Milese Davise, kterou si se svou kapelou celou přehrál: „Je to zážitek, jako by se člověk dotkl hvězd. Není třeba kopírovat, spíš si na to sáhnout.“
V rozhovoru se pochopitelně dostane i na Zapadlovu dlouholetou spolupráci s Vilémem Spilkou, se kterým hraje ve skupinách Two-Generation Trio, Vilém Spilka Quartet a nyní i ve Four in Blue.
Saxofonista vzpomíná, jak kolegu kytaristu poznal ve Frýdlantu v roce 1994. „Dnes si už nemusíme nic říkat, naše spolupráce je přirozená,“ popisuje současnou hudební komunikaci se Spilkou Zapadlo s tím, že jejich sehrání pomohlo především intenzivní koncertování s kapelou Vilém Spilka Quartet.
To, že album skupiny Four in Blue vyšlo jako první počin nového vydavatelství Bivak Records, vnímá Radek Zapadlo jako poctu. Je také rád, že nový label vznikl právě v Brně, které vnímá jako město, jehož jazzová scéna se dynamicky vyvíjí.
A plány Radka Zapadla a kapely Four in Blue do budoucna? „Chtěli bychom prostě hrát, to je zásadní. Bez toho ta kapela nemůže existovat. Chceme také pokračovat v autorské tvorbě. Byl bych rád, abychom hráli a bavilo to lidi.
Ale zásadní je, aby to bavilo i nás. Muziku, která tato kapela provozuje, můžeme hrát až do smrti. Ani u toho nemusíme vypadat dobře,“ usmívá se Radek Zapadlo a naráží tím na obal alba Four in Blue, na kterém jsou muzikanti vyfotografováni s neprůhlednými igelitovými přehozy přes hlavy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
