Rozhovor měsíce: Libor Šmoldas, kytarista a optimista

2. červenec 2013

Hned dvě nová alba připravil pro své fanoušky kytarista Libor Šmoldas. Nejen o nich bude řeč v červencovém Rozhovoru měsíce, který na Českém rozhlase Jazz vysíláme 5. července ve 14:00.

Autorskou tvorbu obsahuje CD Intuition, na kterém vedle Šmoldasova českého kvarteta účinkuje americký saxofonista Bobby Watson. Na albu Dreamtime, sestaveném především ze standardů, kytarista spolupracoval s americkou rytmikou Jay Anderson (kontrabas) a Adam Nussbaum (bicí).

Na Dreamtime hraje Libor Šmoldas se svými americkými spoluhráči vedle jazzových standardů a filmových melodií také jednu skladbu od Beatles. K tématu jazzových úprav písní z oblasti populární hudby kytarista podotýká: „Jazzoví muzikanti dnes poslouchají všechno. A v každé době je přirozené, že muzikanti chtějí kreativně převést do své tvorby to, co poslouchají. Když je píseň dobrá, jazzmani jsou tak flexibilní, že ji vždy přetvoří a využijí tak, aby ji mohli hrát. A je skvělé, že se jazzové standardy rozšiřují.“

Na námitku, že se při instrumentálním zpracování vytratí text coby důležitý rozměr písně, Šmoldas reaguje: „Bohužel to tak bývá, ale jsou muzikanti, kteří dokážou význam udržet. Důležité je najít si původní verzi písně a zjistit si, o čem byla. I když skladbu hrajete instrumentálně, je zajímavé vědět, o čem byl její text.“

Poslechněte si ukázku z alba Dreamtime:



Libor Šmoldas v rozhovoru označuje i svou autorskou tvorbu jako „písně“. I když jde o instrumentální skladby, po formální stránce mají blíže k písním než například k filmové hudbě. Kytarista, který při vlastním komponování ideově vychází ze standardů, tvrdí, že k jeho skladbám psaným pro kvarteto není problém přiaranžovat jeden nástroj navíc. Proto neměl problém přizvat k natáčení alba Intuition vedle svých stálých spoluhráčů (Petr Beneš – piano, Josef Fečo – kontrabas, Tomáš Hobzek – bicí) hosta ze Spojených států, saxofonsistu Bobbyho Watsona. „Já jsem ty písně navíc aranžoval už s vědomím, že je budeme hrát s Bobbym,“ dodává.

Dalším tématem rozhovoru je jazzové školství. Libor Šmoldas, který vyučuje na Konzervatoři Jaroslava Ježka a nedávno dostudoval bakalářský program na JAMU, přiznává, že nejlepší školou pro něj byli lidé, které poznal: „Někteří z nich byli učitelé v rámci institucí, ale větší školou pro mne byla samotná praxe. Školy jsou sice skvělé, ale na praxi se často klade malý důraz. Já jsem se nejvíc naučil pozorováním dobrých spoluhráčů a tím, že jsem se snažil hrát s lidmi, kteří jsou lepší než já.“

02917038.jpeg

Zatímco jeho někdejší spoluhráč z Organic Quartetu Ondřej Pivec se rozhodl přesídlit za oceán, Libor Šmoldas dal přednost působení v Česku. V rozhovoru vzpomíná, že před lety dostal stipendium na Berklee College of Music, ale nevyužil je a raději zůstal doma, oženil se a založil rodinu.

„Nikdy jsem toho nelitoval. Každý má jinou cestu, někdo má vycestovat a žít jinde, jiní asi nemají. Já v současné době vnímám – na rozdíl od některých kolegů – hodně dobrých věcí, které u nás fungují. Jsem velký optimista. To, že v Praze je asi šest klubů, kde se hraje jazz každý večer, neexistuje kromě New Yorku nikde na světě. V Brně a v Praze máme skvělé školy. Čím dál víc lidí si nachází cestu k jazzu a vůbec ke kvalitnímu umění.“

V závěru rozhovoru Libor Šmoldas představí své syny: „Mladší, Michael, má velký hudební talent. Při zpěvu dobře intonuje. Starší má rytmické nadání a také zpívá ve sboru. Ale já nejsem typ rodiče, který by jim předurčoval kariéru. Když budou chtít dělat muziku, budu rád. A když ne, nedá se nic dělat.“

02917037.jpeg

Rozhovor s Liborem Šmoldasem vedl Milan Tesař (Radio Proglas). V pořadu uslyšíte ukázky z alb Intuition a Dreamtime.

autor: Milan Tesař
Spustit audio