Rozhovor měsíce: Rostislav Fraš a jeho debut ve čtyřiceti

2. září 2015

Saxofonista Rostislav Fraš, který má bohaté zkušenosti z projektů od kvartetu po big bandy, připravuje první album pod vlastním jménem – v mezinárodní sestavě s italským pianistou Antoniem Faraem a s americkým bubeníkem Jeffem „Tainem“ Wattsem. Nejen této sestavě se věnujeme v aktuálním Rozhovoru měsíce (4. 9. ve 14:00 na ČRo Jazz). Jeho premiéra se vysílá necelý měsíc před Frašovými čtyřicátými narozeninami.

Italského hráče Antonia Faraa zná Fraš z nahrávek už asi patnáct let a považuje jej za jednoho ze svých vůbec nejoblíbenějších pianistů. Nabídl mu původně jednorázovou spolupráci – šlo o jeden koncert, na který si měl pozvat zahraničního hosta. „Ten koncert se nakonec z organizačního důvodu nekonal, ale já jsem už navázaného kontaktu využil pro další spolupráci,“ říká Fraš.

Rytmiku projektu tvoří legendární americký bubeník Jeff „Tain“ Watts a kontrabasista Josef Fečo, s nímž Fraš spolupracuje dlouhodobě. „Je to mimořádně muzikální hráč. Rozumíme si hudebně, ale i lidsky, protože bez toho se dlouholetá spolupráce nemůže obejít,“ vysvětluje saxofonista.

Rostislav Fraš působil řadu let jako sideman, hrál a stále hraje paralelně v různých kapelách a projektech. Své vlastní skladby začal skládat až poměrně pozdě, a i proto vydává debut pod svým jménem až v roce svých čtyřicetin. Přesto nebere své „první album“ jako něco výjimečného. Říká: „Není to až tak zlomová věc, protože jsem opravdu působil v různých projektech a mám za sebou hodně natáčení a spoluprací. Toto tedy beru jen jako jednu z nich.“

Rostislav Fraš s Antonio Faraem na loňském Jazzfestu Brno:

Fraš není pouze aktivním hudebníkem a skladatelem, ale živí se i jako pedagog. Vyučuje například na Katedře jazzové interpretace na JAMU v Brně, a má tak možnost poznávat současnou jazzovou scénu našeho druhého největšího města. Brno po několika letech fungování jazzové vysoké školy vnímá jako město, ve kterém si muzikanti mohou zahrát na jam sessionech a kde v první polovině roku probíhá obrovský festival JazzFestBrno, ale kde chybí „střední třída“ klubů, ve kterých by si muzikanti mohli pravidelně zahrát za honorář.

Na rozdíl od Prahy totiž Brnu chybějí turisté, kteří by pravidelné hraní v klubech podpořili. „Někdo to, že v Praze hrajeme hlavně pro turisty, zlehčuje, ale není to tak, že by turisté byli špatné publikum. Někdy přijdou do klubu jen turisté, a je to skvělý koncert. Studenti sice bývají jako publikum skvělí, ale nemusí to tak být pokaždé,“ líčí saxofonista své zkušenosti.

Sám momentálně nejčastěji vystupuje s vlastním kvartetem, ale pravidelně hraje také s mezinárodním East European Artsemblem Luboše Šrámka a je členem Rozhlasového big bandu Gustava Broma a CZ-SK Big Bandu Matúše Jakabčice. V rozhovoru Fraš porovnává hraní v jednotlivých typech souborů:

Rostislav Fraš

„V kvartetu je většinou větší svoboda, během sól nemusíte počítat počet odehraných chorusů a hlídat si tolik čas, skladbu můžete pokaždé pojmout jinak, změnit tempo, náladu. Když se počet muzikantů zvětší, například v septetu nebo oktetu, hudba je více proaranžovaná, musíte hrát s ostatními muzikanty, pokud není záměrem volná improvizace. Prostor pro sóla je tam samozřejmě také, ale není jej tolik, musíte si hlídat délku sóla, před skladbou se většinou určí pořadí sólistů. U bigbandu je to ještě striktnější, protože podstata bigbandu je – s výjimkou sól – zahrát aranžmá skladby přesně tak, jak bylo napsáno. Tam prostor pro individuální projev téměř chybí.“

I při hraní s bigbandy však Rostislav Fraš vyhledává spíše skladby současných autorů. Oceňuje, že i u Rozhlasového big bandu Gustava Broma se v posledních letech přešlo z pasivního hraní hotových amerických aranží na autorskou hudbu. V orchestru působí autoři a aranžéři jako Miroslav Hloucal, Jan Jirucha nebo Luboš Šrámek, s nimiž se Fraš mimochodem potkává i v jiných projektech. Říká: „Současná autorská hudba mě na bigbandech hodně baví a jsem rád, když se občas může zahrát i nějaká moje věc.“

Tématem závěrečné části rozhovoru je současné jazzové školství a znovu především jazzová katedra JAMU. Fraš vysvětluje, že pominula raná fáze školy, kdy se ke studiu hlásili především už hotoví a etablovaní muzikanti, kteří si potřebovali především doplnit vzdělání.

V současné době se studium „transformovalo do normálního stavu. Přicházejí mladí talenti. Hotoví muzikanti se už tolik nehlásí, protože mají studium vyřešené.“ Důležitým tématem je také množství hráčů, kteří u nás v současné době jazz studují: „Je pravda, že škol a studentů, kteří studují jazz, je na naše malé teritorium moc. Ale je dobře, že jsou na škole muzikanti, kteří cítí tlak a konkurenci, mají motivaci pracovat. Konkurenční prostředí je dobré.“

Rozhovor se saxofonistou, skladatelem a pedagogem Rostislavem Frašem (1975) vede Milan Tesař (Radio Proglas). V pořadu zazní jedna skladba v podání Frašova mezinárodního kvartetu (Rostislav Fraš, Josef Fečo, Antonio Farao, Jeff Watts) a dvě skladby z připravovaného alba East European Artsemblu Luboše Šrámka.

autor: Milan Tesař
Spustit audio