Tomáš Liška, Luboš Malina, Michal Nejtek – Fragile Bliss
Souhra banja, klavíru a kontrabasu v repertoáru žánrově rozprostřeném přes jazz, soudobou hudbu, progresivní bluegrass a inspirace lidovou hudbou není zrovna běžná. Připočteme-li autorskou nápaditost, vyjde nám víc než Album týdne. I s krátkým odstupem lze napsat, že jde o jeden z nejzajímavějších domácích titulů loňského roku.
Nezvyklý souzvuk nástrojových hlasů, obvyklá autorská nápaditost. Trio tvořené skladateli a mistry svých nástrojů Tomášem Liškou (Pénte, Marta Töpferová, Druhá tráva), Lubošem Malinou (Robert Křesťan a Druhá tráva, Lenka Dusilová, Pavel Bobek) a Michalem Nejtkem (NTS, Agon, Berg, Limbo, Face Of The Bass či Michal Pavlíček) v dnešním duchu a po svém oživilo odkaz „směsného“ nadžánru new acoustic music. Navíc se nestydí za chytlavé melodie a chlapsky křehkou emotivnost: Alespoň tak nějak bychom si mohli vykládat název alba Fragile Bliss, Křehké blaho.
Jistě, můžeme cítit inspiraci třeba v souzvuku, jaký v duu vytvořili Béla Fleck a Chick Corea, potažmo vzdálenější příbuznost s „písničkovějším“ projektem mandolinisty Chrise Thileho a pianisty Brada Mehldaua. To ovšem neubírá albu Fragile Bliss na originalitě, dané třeba (nejen) slovanskou melodikou a intenzivnějšími přesahy do klasické hudby.
„Pokud bych použil trochu nadsázky, Luboš je u nás za country a bluegrass, Tomáš za jazz a world music a já za evropskou tradici,“ žertoval Michal Nejtek v rozhovoru pro časopis Harmonie na téma stylové všežravosti tria. A také záměrně zjednodušoval, vždyť každý z muzikantů má bohaté zkušenosti s žánrovými přesahy.
„Dlouho bylo mojí největší ambicí hrát na klarinet v symfonickém orchestru nebo jako sólista. Naše trio je pro mě návratem k mým snům o koncertování ve fraku,“ potvrdil zase Luboš Malina svůj vztah k evropské koncertní hudbě. A že i on má slabost pro world music v nejširším smysl je známá věc. Krom banja hraje na řadu „etnických“ dechových nástrojů, třeba na balkánskou flétnu kaval.
Jazz přitom slouží muzikantům jako univerzální komunikační platforma, když přirozeně „zaswingují“ nebo dají prostor improvizaci. I Luboš Malina, který má k jazzu zdánlivě nejdál, dávno přirozeně vstřebal jeho základy. Stačí si namátkou vzpomenout, jak už na svoji sólovou desku All You Can Eat (1995) zpracoval Ježkův Bugatti Step.
Hlavním autorem alba je Tomáš Liška, což však neznamená, že by v nahrávce nebyly výrazně znát charaktery všech tří. Naopak, jsou a intenzivně. Už jen v hráčském pojetí.
Sledovat, odkud brali jednotliví muzikanti inspiraci, je velká zábava. Třeba kterak nosná melodie skladby Cestou k jaru, hraná Malinou na whistle, poskakuje po irských pěšinkách. Nebo jak Nejtek elegantně zaplétá nejen do titulní kompozice Fragile Bliss minimalistická „kolečka“. Ale ještě lepší je vnímat hudbu jako celek, překvapivě vyvážený a znělý. Však na tom, aby zněla hudba soudržně, trio pracovalo velmi poctivě a relativně dlouho:
„Nebyla to otázka jedné či dvou zkoušek jako u kapely, která hraje standardy. Repertoár, zachycený na desce, vznikal přibližně rok,“ potvrdil Michal Nejtek. Propracovaný sound tria Liška, Malina & Nejtek se také hned tak neoposlouchá. Přejeme příjemný posluchačský zážitek.
Tomáš Liška, Luboš Malina, Michal Nejtek – Fragile Bliss
Tomáš Liška – kontrabas
Luboš Malina – banjo, kaval, whistle
Michal Nejtek – piano
Kamil Slezák j. h. – bicí nástroje
Label: Animal Music, 2015
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.