Tomáš Sýkora: Z rozhlasových znělek na mě dýchla nostalgie

26. březen 2023

Tvorba Tomáše Sýkory je rozkročena mezi jazzem, soudobou i elektronickou hudbou. Ke 100. výročí Českého rozhlasu aktuálně složil novou skladbu Swinging on the Radio Waves. Nejen o vzniku této kompozice byla řeč v následujícím rozhovoru.

Sýkora je znám ze své spolupráce s bigbandy a většími tělesy, například Concept Art Orchestra nebo SOČR. Slyšet jej ale můžete také sólově, či v triu, nově doplněném o elektronického producenta Aid Kida, s nímž momentálně připravuje album.

Aid Kid spojuje náš triový zvuk svým elektronickým setupem v jeden zvukový celek.

Tomáš Sýkora má svou stopu i v chystaném koncertním programu 100 let jazzu/100 let rozhlasu: suity, která v provedení Rozhlasového bigbandu Gustava Broma zazní na open air festivalu Mladí ladí jazz 30. dubna. Jeho role zde je dvojí: pro bigband složil skladbu ke 100. výročí rozhlasu a pro druhý, elektronický set vytvořil podklady pro „live remix“ v režii Aid Kida.

Máš nějakou ranou, dětskou vzpomínku spojenou s rozhlasem nebo s poslechem rádia?

Ano, jako dítě jsem přespával u babičky v pokoji a ona poslouchala ČRo 2, večer zprávy, pak myslím Hajaju a Vltavu a někdy naladila i Svobodnou Evropu.

Tomáš Sýkora a Vlado Valovič při zkoušce bigbandu

K rozhlasovému výročí jsi složil skladbu pro bigband, s názvem Swinging on the Radio Waves. Mohl bys přiblížit její princip?

Idea byla postavit celou formu na citacích známých znělek jednotlivých pořadů. Jako takový středobod jsem zvolil známou znělku Radiožurnálu. Pak tam cituju hodně Vltavu, Vyšehrad,  trochu jsem zjazzoval téma staré znělky stanice Hvězda a stanice Československo. Původní ideu jsem měl takovou, že do skladby zakomponuju elektroniku a využiju k tomu právě archiv historických znělek. Od toho jsem nakonec upustil i v důsledku toho, že podobný koncept budeme dále zpracovávat s Aid Kidem v druhém setu.

Ve skladbě jsi původně chtěl využít nahrávky historických rozhlasových znělek, ale nakonec jsi je zakomponoval hudebně, bez dobových snímků. Přišlo ti na nich něco zajímavého?

Některé znělky jsou opravdu hodně zajímavé, dýchne na člověka někdy až nostalgie. Rád jsem si je zpětně připomněl. V  mé skladbě se cituje Radiožurnál, Vltava, Ozvěny dne...

Jak moc pro tebe bylo při psaní důležité povědomí o konkrétních sólistech? V tomto případě Petra Kalfuse a Miroslava Hloucala?

O sólistech jsem měl jasno od začátku, zvolil jsem Mirka Hloucala, Petra Kalfuse a chtěl jsem i Richarda Šandu, ale vzhledem k určené délce jsem od toho nakonec upustil. Se všemi jsem v minulosti spolupracoval, dobře je znám a hlavně se mi líbí, jak hrají.

Aktuálně jsi sestavil novou kapelu s Aid Kidem a chystáte i nové album. Jak jsi na Aid Kida vlastně narazil? A mohl bys přiblížit jeho vklad a způsob práce s triem?

Čtěte také

Na Aid Kida jsem poprvé narazil při spolupráci na desce Lenky Dusilové, kde jsem psal do skladby Řeka dechy. Seznámil nás Petr Ostrouchov při jednom studiovém natáčení s mým aktuálním triem. Tam jsme se dohodli na spolupráci. Ze začátku jsme si vyměňovali nahrávky a bavili se o kapelách, které nás baví. Společně jsme si zahráli až na naší tour letos v únoru.  Aid Kid spojuje náš triový zvuk svým elektronickým setupem v jeden zvukový celek. Sám vlastně v podstatě zvukově/hlukově improvizuje, takže po zvukové stránce jsou naše koncerty pokaždé jiné a skladby různě dlouhé. Občas pustí nějaký ten můj vymazlený samplík, takže to je jediný materiál, který jsem pro něj předpřipravil a je neměnný.

Právě s Aid Kidem pracujete také na přípravě „live remixu“ bigbandových kompozic, které zazní v rámci programu 100 let jazzu/100 let rozhlasu. Aid Kid mi říkal, že remix bude poměrně radikální. Vím, že je to celé teprve v přípravě, ale mohl bys obecně vysvětlit princip?

Můžete čekat princip, který nám spolu už funguje v triu. Já napíšu hudbu pro živé nástroje klasickým notačním způsobem a Aid Kid to zaobalí svým elektronickým vstupem. Improvizace se chopí super hráči (Hloucal, Kalfus, Šanda,) podpořeni rytmikou (Urbánek, Baroš). Jak bude výsledek vypadat, nelze předvídat, a to je právě to dobrodružství a nakonec i překvapení, které mám na téhle hudbě tak rád.

(Pozn. Skladba Tomáše Sýkory vznikla na zadání Českého rozhlasu Jazz. Open air festival MLJ bude živě vysílat ČRo Vltava.)

autor: Petr Vidomus
Spustit audio

Související