Uloveno na síti: Jazz do škamen i poslucháren

Vincent Peirani – Living Being II (Night Walker)

Francouzský akordeonista Vincent Peirani je hráčem opravdu velkého záběru. Jak myslíte, že dopadne, když si do svého jazz-world music-klasicizujícího rejstříku upraví třeba hardrockovou hymnu Kashmir od Led Zeppelin? Nebo rovnou baladu Stairway to Heaven? A nebo tesknou úpravu dávného folkrockového hitu Bang Bang (My Baby Shot Me Down) zpěvačky Cher z roku 1966?

Ale nenechejme se odradit „efektností“ rockových předělávek. Těžiště nové desky opět spočívá především v originálních autorských kompozicích, byť tentokrát místy až nezvykle razantních.

Trygve Seim – Helsinki Songs

Norský saxofonista, proslulý vytříbeným lyrismem i smyslem pro melodie, věnoval nové kvartetní album finským Helsinkám. Tam totiž většinu skladeb zkomponoval. A zároveň i hudebníkům, kteří ho ovlivnili. Můžete hádat, která kompozice byla inspirována Ornettem Colemanem, Billem Evansem nebo třeba Igorem Stravinským.

NYSQ – Heaven Steps to Seven

Po mimořádném úspěchu předchozí, šesté desky Sleight of Hand (2017) připravil New York Standard Quartet urychleně nový titul. Ne nadarmo pánové nazývají svoje úpravy jazzové klasiky „dekonstrukcemi“. Zatím můžeme posoudit, jak „nevázaně“ si bubeník Gene Jackson (Herbie Hancock, Dianne Reeves či Joe Lovano) v roli aranžéra pohrál s nápěvem I Love You z pera Cole Portera. Převrátil ho naruby, podobně jako slova v názvu desky. Celé album vyjde 21. září.

The Gondwana Orchestra feat. Dwight Trible – Colours

Zakladatel agilního manchesterského labelu Gondwana Records, spojovaného především s „post-jazzovou“ vlnou, trumpetista, skladatel a DJ Matthew Halsall, provozuje zároveň i „firemní“ kapelu The Gondwana Orchestra. Její nové EP zaznamenává „sférické a duchovní“ setkání s losangelským zpěvákem Dwightem Triblem, proslaveným spoluprací s Pharoahem Sandersem, Charlesem Lloydem a Kamasim Washingtonem.

Walking Distance feat. Jason Moran ­– Freebird

Caleb Curtis a Kenny Pexton, saxofonisté newyorského kvarteta Walking Distance, se rozhodli vyseknout poklonu Charliemu „Birdovi“ Parkerovi. Ale protože Walking Distance záměrně nemají harmonický nástroj, který by jim v Yardbirdově repertoáru jistě chyběl, pozvali skutečně exkluzivního a zasvěceného hosta.

Nečekejme ovšem „standardní“ provedení „birdovek“. Pánové si předsevzali, že Parkera uchopí tvůrčím a autorským způsobem a pořádně vitálně. Což prozrazují už upravené názvy skladeb, třeba Donnalise místo Donna Lee. Nejde o žádné stahování, byť každá z „nových“ kompozic je „striktně založena na jedné nebo více Parkerových skladbách“, jak vysvětlil bubeník Shawn Baltzor.

Z alba chystaného na konec září zatím máme k dispozici reprezentativní skladbu vtipně pojmenovanou… Feather Report. O chlubení se cizím peřím určitě nevypovídá.

NES – Ahlam

„Tři jazyky, tři nástroje, tři umělci, jediná propojená muzikantská identita,“ charakterizuje vydavatel ACT Music projekt NES, rozmáchnutý mezi jazzem, tradiční arabskou hudbou a popem. A dodává, že Ahlam znamená v arabštině Sen. Hudba skutečně tají až snový rozměr.

Trojice hudebníků se potkala ve Valencii, kde působil původně flamenkový perkusista David Gadea. Violoncellista Matthieu Saglio pochází z Francie, ale jako kosmopolitní sideman prý hrál „s kdekým ve více než třiceti zemích“. Nejnápadnější je ovšem uhrančivá francouzsko-alžírská zpěvačka a violoncellistka Nesrine Belmokh, která objížděla zeměkouli i ve věhlasném hudebně-akrobatickém ansámblu Cirque du Soleil. Slova o propojených identitách opravdu platí.