Uloveno na síti speciál: Jazz v protestu a protest v jazzu

If You’re Not Part of the Solution… Soul, Politics and Spirituality in Jazz 1967‒1975

Sleeve note této nové kompilace stručně informuje o okolnostech politické „radikalizace“ jazzu, ve kterém pochopitelně převládal afroamerický živel: vražda Martina Luthera Kinga 4. dubna 1968, následné nepokoje napříč Státy, branná povinnost a odvody mladíků do Vietnamu… A také připomíná stav hudební scény, kdy se rock intelektualizoval a přitáhl pozornost vysokoškoláků, dříve typických jazzových fandů, zatímco soul zase odlákal od jazzu černošské publikum. Chtělo to aktualizaci. Měl-li jazz na sklonku 60. let obnovit svoji vážnost, musel držet „prst na tepu doby“.

Vydavatelé také přiznávají, proč s podobnou kompilací vyrukovali právě nyní. Vždyť třeba dnešní losangeleská scéna se svým „jazzovým revivalem“ svým způsobem navazuje na myšlenky revolty konce 60. let. Totéž platí pro mladou londýnskou generaci sebevědomých, angažovaných hráčů.

Kdo onen kvas let 1967 až 1975 na kompilaci reprezentuje? Třeba legendární hardbopový a souljazzový varhaník Johnny „Hammond“ Smith, saxofonista Joe Henderson nebo jazz funková kapela z Indianapolis Funk, Inc. se svým programovým kusem Let’s Make Peace and Stop the War, namířeným nejen proti válce ve Vietnamu.

Liberation Music: Spiritual Jazz and the Art of Protest

Kolekce sice starší, ale plná nestárnoucí a ‒ vlastně bohužel ‒ stále aktuální muziky, protože „umění protestu“ nepozbylo důvodu. Po svém se tu k věci vyjádřili například pianista Lonnie Liston Smith (narozen 1940, nepleťme s o dva roky mladším legendárním varhaníkem velmi podobného jména) nebo bubeník a kapelník Chico Hamilton s výstižně nazvaným kusem Gonna Get Some Right Now.

Najdeme tu ovšem i úryvek proslovu H. Rap Browna, v 60. letech předsedy organizace Student Nonviolent Coordinating Committee, bojující proti rasové segregaci.

Mobilisation Générale: Protest and Spirit Jazz from France 1970–1976

Spojené státy samozřejmě nebyly jedinou zemí, kde by se jazzmeni vyjadřovali k otázce boje za občanská práva a proti sociálním nepravostem. „Jazzová mobilizace“ ve sladké Francii nenechala chladné třeba saxofonistu Michela Ruquese. Nebo na svou dobu originální Baroque Jazz Trio v sestavě cembalo, violoncello a perkuse, experimentující s klasikou a etnickou hudbou, které se až za dlouhou dobu začne říkat world jazz. A také Alfreda Panou, herce, zde zpěváka a deklamátora s rodinnými kořeny v Togu a Beninu, kterého zde doprovází Art Ensemble of Chicago. Francouzské angažované kusy připomíná kompilace, sestavená v roce 2013.

People Get Ready: Songs of Protest from the Warner Jazz Vaults

Dostatek politicky zapálených výpovědí našla ve svém trezoru samozřejmě i velká vydavatelská rodina bratří Warnerů. Na jazz-funk-soulovém výběru se sešla jak slavná jména Max Roach, Freddie Hubbard či Yusef Lateef, tak jejich dnes už méně známí, ale stejně angažovaní bratři a sestry ve zbrani jako soulové sourozenecké duo Jimmie & Vella Cameron či do politiky hodně ponořený Gene McDaniels, písničkář, zpěvák, saxofonista a trumpetista zároveň.

Soul of a Nation: Jazz Is the Teacher, Funk Is the Preacher

Zapomněli jsme poznamenat, že nedílnou součástí angažovaných témat se stal i návrat k duchovním hodnotám. Tahle kompilace, zaměřená dle slov vydavatelů na „radikální jazz, pouliční funk a proto-rap z éry hnutí Black Power z let 1969 až 1975“, onu spirituální stránku právem se vracející hrdosti Afroameričanů cíleně připomíná. Mezi „taháky“ dramaturgie patří jména Funkadelic, Don Cherry či jazzový a proto-rapový básník Gil Scott-Heron, často nazývaný „kmotrem rapu“ a „černým Bobem Dylanem“.

John Robinson: Rhythms, Jazz and Politics

Na závěr něco aktuálnějšího, nikoliv kompilačního a přitom s tématem přímo souvisejícího. Hip hopový, jazzem ovlivněný producent a interpret John Robinson (o jehož zaměření vypovídá, že stihl sdílet pódium s veteránem Gilem Scottem-Heronem, ale spolupracoval i s vrstevníkem Flying Lotusem) použil samply skladeb radikalizovaného jazzu z éry Black Power, podložil je moderními beaty a ukázal, jak mohou mluvit dnešní řečí.