Uloveno na síti speciál: 6 londýnských jazzových objevů, které byste měli slyšet

9. listopad 2018
Sons of Kemet

Sons of Kemet se trefují do britské panovnice, Moses Boyd svědčí o diaspoře bez domova a ansámbl Maisha vydává famózní dlouhohrající debut. Tentokrát záměrně opustíme téma nejčerstvějších jazzových desek a v trochu větším časovém rozptylu se rozhlédneme po londýnské jazzové scéně. Zdá se nám totiž velmi inspirativní. Ale i na novinky dojde.

Sons of Kemet – Your Queen Is a Reptile

World jazzová skupina famózního saxofonisty Shabaky Hutchingse se pustila na svém třetím albu do ostré sociální kritiky i lehce nekorektního prohlášení. „Vaše královna není naše královna, nevnímá nás jako lidské bytosti,“ bouří ve sleeve note proti zacházení s přistěhovalci v Británii. V každé z devíti kompozic pak muzikanti oslavují některou z osobností, kterou by si za královnu vybrali raději. Třeba jihoafrickou bojovnici proti apartheidu Albertinu Sisulu nebo americkou angažovanou spisovatelku a aktivistku Annu J. Cooper.

Nasazení Sons of Kemet je příkladné, a tak ani nebudeme muzikanty osočovat z biologického omylu: samičky řady plazích druhů jsou velmi starostlivými a pečlivými matkami, nekřivděte jim. Vždyť taková paní kobra hlídá snůšku vajec po celou dobu inkubace! Kdyby byla královna opravdu had, nebudou mít poddaní důvod ke stížnostem.

Moses Boyd – Displaced Diaspora

Také další z tahounů londýnské scény, bubeník Moses Boyd, žalobně ukázal prstem a dal zářijovému albu výstižný název se sociálním podtextem. Po hudební stránce jde opět o zdařilý mix jazzu a klubových tanečních rytmů. Excelují tu snad skoro všichni z pomyslného seznamu „kdo je kdo“ na mladé londýnské scéně. Namátkou tubista Theon Cross, Nubya Garcia se tentokrát chopila basklarinetu a nechybí ani saxofonista Kevin Haynes se svojí afrokubánskou Grupo Elegua.

Maisha – There Is a Place

A jsme u oné slíbené žhavé novinky. Na kapelu Maisha bubeníka Jakea Longa, ve které exceluje i hráčka na saxofon Nubya Garcia, jsme vás už zprostředkovaně upozornili upoutávkou kompilace We out Here v letošním březnovém pokračování Uloveno. Maisha měli předtím na kontě už i zdařilé EP.

Na letošní listopad ovšem kapela připravila famózní dlouhohrající debut, který předčil očekávání. Sexteto si navíc přizvalo řadu hostů včetně smyčcového kvarteta, které do svého soundu dokázalo překvapivě přirozeně zapustit.

Nubya Garcia – When We Are

Virtuózní saxofonistka a skladatelka Nubya Gracia letos navázala na svoje loňské akustické album Nubya’s 5ive něčím úplně jiným. Na dvou nových nahrávkách EP When We Are fúzuje jazz s klubovými tanečními rytmy. Titul navíc doplňují dva remixy. Jejímu saxofonu to sluší stejně jak na akustickém, tak na elektrickém pozadí.

Yazz Ahmed – La Saboteuse Remixed

Podobně jako Nubya Garcia, také trumpetistka a hráčka na křídlovku Yazz Ahmed s britsko-bahrajnskými kořeny vsadila letos na remixy. K právem chválenému titulu La Saboteuse (2017) přibyl v srpnu 2018 remixový titul, který její sound určitě dokáže přiblížit i roztančenému publiku.

Ashley Henry – Ashley Henry’s 5ive

A na závěr něco na uklidněnou. Zvuk jazzového Londýna posledních let se samozřejmě neomezuje jenom na fúze jazzu s world music, na nervní či do tance zvoucí komplot s hip hopem, elektronikou a klubovými tanečními rytmy. Je tu dost místa pro akustickou hudbu, třeba pro pianové trio (nenechejte se poplést názvem desky, odkazuje k pětici zařazených skladeb, ne k počtu členů) Ashleyho Henryho.