Uloveno na síti: Únor věští dobrou jazzovou úrodu

Manu Katché – The Scope

Bubeník a skladatel Manu Katché, narozený ve Francii a s rodinnou linií vedoucí na Pobřeží slonoviny, se dávno stal oslavovaným kosmopolitou. Do svých kapel ho zvaly rockové hvězdy jako Sting, Peter Gabriel či Jeff Beck, točil s Alem Di Meolou i Herbiem Hancockem. Zároveň se může pochlubit řadou sólových alb, s pestrými přesahy k reggae a world music.

Na devátém Katchého studiovém titulu The Scope se jako sidemani podíleli klávesista Jim Henderson, basista Jerome Regard a kytarista Patrick Manouguian. A ve velmi chytlavém singlu Vice hostuje publiku festivalu Colours of Ostrava dobře známý zpěvák Faada Freddy. Právě Vice má ambice přitáhnout pozornost širšího publika. Jde o chytlavou baladu, která se ovšem před závěrem překlopí v pěkně svižnou a živelnou záležitost.

Yaron Herman Trio – Songs of the Degrees

Pianista Yaron Herman se narodil v Izraeli, kde začal brát jazzové pianové rozumy (až!) od svých šestnácti let, od devatenácti pak už studoval ve Státech na bostonské Berklee College of Music a hrával třeba s Kurtem Rosenwinkelem či Patem Methenym. Nakonec zakotvil na pařížské scéně.

O „rozumy“ šlo bez ironie. Navzdory tomu, že se začal učit na nástroj až relativně pozdě, díky metodě založené na filosofii, psychologii a matematice se doslova bleskurychle vyšvihl mezi hráčskou špičku. Nové triové album, desáté ve svojí profilové diskografii, představí také u nás. Chystá se koncertovat 15. května 2019 na pražské Novoměstské radnici.

Rymden – Reflections and Odysseys

Proslulý norský elektronický experimentátor Bugge Wesseltoft se rozhodl zasednout za akustický klavír a „dřevně elektrické“ piano Rhodes a vrátit se k tradičnímu formátu pianového tria, pro které si vybral švédskou rytmiku ve složení Magnus Öström (bicí nástroje) a Dan Berglund (kontrabas). Jde ovšem o pianové trio pro 21. století… nebo spíše trio futuristické. Což má naznačit už název Rymden, který znamená – citujeme – „prostor, míněno ten kosmický, vesmírný“.

„Jedná se o hudbu s robustní dynamikou, za hranice jdoucími technikami hry, s atmosférou melancholickou i nervní. Nabízí kinematografické a epické plochy, kaskádová dramata, kolidující a tryskající, střídající napětí a uvolnění, vysokooktanové melodické riffy, minimalismus zanořený do bohatých improvizovaných tapiserií, momenty krutých hrozeb,“ hlásá tisková zpráva. No, lépe už by to nikdo nepopsal, ale nenechejme se vystrašit, ta muzika zní skvěle.

Navíc je fantastické sledovat, co vše dokáží vyždímat z nástrojů tři virtuózní hráči s tentokrát jen opravdu malým využitím elektroniky, byť bez efektů jako delay, hall či sustainer by to nešlo, a výsledek přitom překvapuje zdánlivě až elektronickým soundem.

Chris Bullock – Boom Town

Chris Bullock je znám především ze sestavy muzikantského kolektivu Snarky Puppy. Nyní se představuje prvním sólovým albem, pro které složil veškerý repertoár a krom saxofonů, fléten a basklarinetu sám obsluhoval i klávesové nástroje a programoval rytmické smyčky.

Nejde však o album jednoho muže, bez komunikace. Hostují zde například bubeník Louis Cato (Marcus Miller, John Legend, Jack White) či kytarista Bob Lanzetti, Chrisův spoluhráč ze Snarky Puppy. Žánrově se Chris Bullock rozmáchl mezi komorním jazzem, snivými elektronickými plochami, inspirací hiphopovými rytmy.

Caecilie Norby – Sisters of Jazz

Když se někdo snaží prezentovat „čistě ženskou“ kapelu (nebo jinak „čistě nějakou“, abychom byli korektní), často to zavání pouhým poutáním mediální pozornosti. Dánská zpěvačka Caecilie Norby, úctyplně zvaná „první dáma skandinávského jazzu“, dcera slavných interpretů klasické hudby a manželka Larse Danielssona, nemá nic takového zapotřebí. Nejde ani o žádný prvoplánový feminismus. Paní Norby prostě chtěla vypíchnout ženskou jazzovou senzibilitu a výsledek vyšel na výbornou.

V nadnárodním ženském týmu skvěle souzní italská pianista Rita Marcotulli, v Německu narozená, ve Švýcarsku působící saxofonistka Nicole Johänntgen, norská trumpetistka Hildegunn Øiseth, německá kontrabasistka Lisa Wulff a polská bubenice Dorota Pietrowska. Caecilie Norby vybrala k přepracování písně z repertoáru písničkářek a zpěvaček Joni Mitchell, Niny Simone, Betty Carter a Abbey Lincoln, ale chvályhodně se neomezila jen na coververze a standardy. Připojila také několik kompozic vlastních.

Ruby Rushton – Trudi’s Songbook Volume One & Two

Ne, nejde o novinku. Dvě vinylová LP londýnského spolku Ruby Rushton, které kočíruje flétnista, saxofonista a autor většiny repertoáru Ed Cawthorne alias Tenderlonious, vyšla původně v roce 2017. Ale protože malý náklad brzy zmizel ze skladů a navíc ke Trudi’s Songbook Volume Two v roce 2018 znovu přitáhla pozornost nominace na Gilles Peterson Worldwide Awards v katergorii Jazzové album roku, přichystal Tenderlonious souhrnnou fyzickou (2LP) i digitální reedici ve „větším stylu“. Obnovenou pozornost si určitě zaslouží.