„Všudypřítomný“ basista Petr Dvorský: S kontrabasem pro mě skončilo jazzrockové období
Basista Petr Dvorský patří k nejvytíženějším hráčům zdejší scény. Ale co ho formovalo na cestě k takové „všudypřítomnosti“? A domníváte se, že jazzovou průpravu musel získávat už od útlého věku? Chyba. Vše zjistil Martin Brunner st. v únorové Jazzotéce.
Jako svoji vizitku vybral Petr Dvorský titulní nahrávku s triem Emila Viklického z desky Humoresque – Live At NCSML, Cedar Rapids (2018), kde na bicí hraje Ernie Adams. Poté dojde na výčet působišť žádaného basisty.
„Emil Viklický Trio je asi moje hlavní kapela. Pak hraji s Adamem Tvrdým, Bharathou Rajnoškem a v poslední době často s Concept Art Orchestra. Těší mě, že hraji hodně a s různými kapelami, protože každá mi nabízí jinou zajímavou hudbu a nemůže dojít k ‚oposlouchání‘ nebo ‚omrzení‘. Všechny projekty mě nesmírně baví.“
A to host zdaleka nevyjmenoval všechna svoje současná působiště, ke kterým patří také kapely Petra Beneše, Eleny Sonnenshine, Radky Fišarové, Ireny Budweiserové atd. Natož spolupráce minulé, namátkou s Najponkem, The Four, Beatou Hlavenkovou, Evou Olmerovou, Lubošem Andrštem, Romanem Pokorným…
Iniciační Charles Lloyd
Podle málem nepřetržitého ponoru do interpretace, kdy muzikant hraje skoro každý večer, by se mohlo zdát, že Petr Dvorský už se muzikantem narodil. Ale kdepak.
„Jako dítě jsem se učil na housle, ale to nestojí za zmínku. Jako baskytarista jsem působil v bigbítových kapelách. Pak mě začala víc zajímat jazzrocková muzika, Radim Hladík, Olda Veselý a Synkopy. Poté jsem ale potkal muzikanta, který mi otevřel svět jazzu, a jsem mu za to nesmírně vděčný. Peníze, které jsem si našetřil na Fender Jazz Bass, jsem utratil za kontrabas a od té doby se ho držím.“
Jedním ze zásadních kusů, který otevřel basistovi onu cestu k jazzu, byl Sombrero Sam v podání Charles Lloyd Quartetu. Pochopitelně také zazní. Dodejme jen, že vyšel na albu Dream Weaver (1966) a s Lloydem tu hrají Keith Jarrett, Cecil McBee a Jack DeJohnette.
„S kontrabasem pro mě skončilo jazzrockové období, které nebylo nijak výrazné,“ pokračuje host ve vyprávění. „Když o jazzu nevíte skoro nic, jako v té době já, a pak vám někdo pustí rovnou Charlese Lloyda a Keithe Jarretta, tak vás to naprosto dostane.“
Další hudebník, který Dvorského ovlivnil, byl pianista McCoy Tyner. „Když jsme ještě s Karlem Růžičkou st. blahé paměti, a s mojí první kapelou The Four, ve které hráli Karel Růžička ml., Stanislav Mácha a Jiří Slavíček, byli na francouzském festivalu Jazz a Vienne, poprvé jsem viděl McCoy Tyner Big Band. A také tam hrál bubeník Elvin Jones se svým projektem Jazz Machine. Oboje to pro mě byl úžasný zážitek,“ vzpomíná basista.
Poté logicky pouští skladbu, ve které se oba mistři potkávají. McCoy Tyner Trio zde doplňuje basista Art Davis a jde o titulní kompozici Tynerova debutu Inception z roku 1962.
Tok muziky a povídání tím pochopitelně nekončí. Víte například, kdo vymyslel Dvorského přezdívku a proč? Ale víc neprozradíme. Pokud se chcete dozvědět více, pusťte si kompletní Jazzotéku. Ať už v premiéře 21. února 2020 od 14:00, nebo kdykoliv později ze záznamu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
