Bharata Rajnošek v Jazzotéce: Nevím, na co všechno hraju

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bharata Rajnošek

Jaká hudba formovala Bharatu Rajnoška, „všestranného dechaře“ neboli multiinstrumentalistu, na cestě ke zvládnutí dřev i plechů? Poslouchejte Jazzotéku, neboť slovy pana Wericha, „tam to všechno je“.

„Já si Bharaty velmi vážím, protože hraje na nástroje v kombinaci, v jaké se na ně hrát nedá. A on to normálně zvládá, což nechápu,“ uvede hosta Martin Brunner. Tedy flétnista znalý zákeřností střídání odlišných nátisků, technik, ladění i prstokladů při přechodu – zjednodušeně řečeno – z hubice a plátku na nátrubek. „A to možná ještě nějaké nástroje tají.“

Také Bharata Rajnošek odpoví vtipem: „Já sám vlastně nevím, na co na všechno hraju.“ Jakým způsobem zvládl na profesionální úrovni tak různorodé nástroje prý prozradit nedokáže, ale rozhodně může představit vlastní nahrávku, kterou pořad začíná:

„Jde o skladbu Silence, kterou napsal Charlie Haden. Což je zásadní kompozice, která se objevila na řadě nahrávek vydavatelství ECM. Haden ji nahrál například s Janem Garbarkem nebo Chetem Bakerem. A dokonce jsme se k ní dostali i během mého studia na HAMU. Já jsem svoji verzi vybral proto, že jde o poslední věc, co jsem zatím nahrál, je stará asi měsíc. Je z projektu, kde si natáčím všechny nástroje sám v domácím studiu. Vezmu to odspoda, je tam baskytara, basklarinet, horna, saxofon, jedna doprovodná a jedna sólová trubka.“

Jméno z indického eposu

Následující otázka napadne asi každého. Proč se Bharata jmenuje Bharata? „Protože se to mým rodičům líbilo,“ odvětí host. Ale nikoliv jen tak suše, připojí i vysvětlení. Jde o jméno ze staroindického hinduistického eposu Rámájana, Putování Rámovo. Bharata je jedním z bratrů hlavního hrdiny Rámy, jednoho z vtělení boha Višnua. A čtenáři a posluchači mohou hádat, jak se jmenuje starší bratr Bharaty Rajnoška.

Od indické mystiky se ovšem rozhovor rychle stočí opět k multiinstumentalismu. Hostitel zdůrazní, že Rajnošek nejen „nějak hraje“ na dřeva i plechy, ale je schopen jednou nastoupit do trumpetové sekce big bandu a příště vést s altkou sekci saxofonovou. A v dalším projektu hraje na baryton. Což znamená, že musí hrát, ehm, božsky.

Bharata Rajnošek

„Původně jsem vůbec netušil, že se mi to takhle přihodí. Vše je dílem souhry náhod. Chodil jsem hrát na saxofony do TOČRu, když ho vedl Václav Kozel. Jednou se stalo, den před odjezdem na koncert do Bratislavy, že onemocněl Pavel Husička. Rychle se sháněl nějaký trumpetista, který by jeho party uhrál, bylo třeba, aby hrál chorusy. V té době ale nikdo na záskok nemohl, proto bylo jednodušší přesadit mě ze saxofonu na trumpetu a sehnat záskok na saxofon. U trubky jsem pak už zůstal, což jsem se sám divil.“

Touha po správném zvuku

Co ale vlastně Bharatu nalákalo k nezvyklému střídání nástrojů? „Možná výběr skladeb, které jsem si chtěl zahrát. Ke každé skladbě se hodí určitý zvuk, který mi připadá zásadní,“ vysvětluje Rajnošek. A pokračuje:

„Když jsem začal uvažovat o tom, že budu hrát jazz, což byla moje hlavní motivace, neměl jsem vybraný žádný nástroj. Velkou inspirací pro mě byl ovšem koncert Michaela Breckera v roce 1988 v Praze. Navíc mi všichni říkali, že trubka je moc těžká, proto jsem si napřed zvolil ságo. Ale nikdy mě nepustila chuť hrát na další nástroje. Vždy, když jsem nastoupil do nějaké kapely, říkal jsem si – tady by se hodilo ještě tohle…

Občas také někdo zavolá, že potřebuje natočit dechovou sekci, a tam se mi třeba zase hodilo zvládnout hornu. Což je zatím poslední nástroj, do jehož studia jsem se pustil. Má totiž úžasný zvuk. Výborně se hodí například, když do sekce postavíš flétnu a basklarinet. Dostaneš úplně jiné barvy. Dříve jsem za podobným účelem využíval křídlovku, ale ta je přece jen trochu tvrdší.“

Poté už dojde na hostův výběr hudby, která ho inspirovala. „Tohle jsem poslouchal ještě dříve, než jsem se začal soustředit na jazz, protože šlo o oblíbenou muziku mojí mámy,“ uvede Rajnošek „jobimovku“ Desafinado, jak ji v březnu 1963 nahráli a o rok později vydali Stan Getz a João Gilberto.

Pořad ovšem teprve začíná. Nebudeme vyzrazovat obsah dalšího povídání, ani psát seznam kompozic, které formovaly vkus Bharaty Rajnoška. Nechejte se překvapit a poslechněte si celou Jazzotéku buď v premiéře na ČRo Jazz, nebo kdykoliv později prostřednictvím záznamu.

autoři: Martin Brunner St. , Tomáš S. Polívka
Spustit audio