Co se Donny McCaslin naučil u Bowieho: Novinka Blow v Jazz Testu
Saxofonista Donny McCaslin pokračuje na vítězné vlně vyvolané průlomovou spoluprací s Davidem Bowiem. Na své nové desce Blow se prezentuje odzbrojující směsí jazzu, rocku a elektroniky. Podrobnosti přináší Jan Kyncl v dalším díle Jazz Testu!
Dosavadní kariéra Donnyho McCaslina se dá, pochopitelně dosti zjednodušeně, rozdělit na dobu před a po Bowiem. Do roku 2016, kdy byl legendárním britským zpěvákem a skladatelem přizván k projektu Blackstar, byl znám zejména v jazzových a experimentálních kruzích jako prvotřídní saxofonista, bandleader i spoluhráč takových jmen jako Dave Douglas, Gary Burton či Maria Schneider.
Rok 2016 a zmíněné album Blackstar představují milník, který McCaslina jednak vystavil pozornosti značně širšího spektra posluchačů a zároveň ho inspiroval v dalším uměleckém rozvoji. Ne snad, že by se tvorba Donnyho McCaslina po setkání s Bowiem od základu změnila, spíše mu to pomohlo ještě více a snadněji rozvinout potenciál, který je patrný třeba z desek Casting for Gravity či Fast Future z let 2012, respektive 2015.
Čtěte takéDonny McCaslin – Fast Future
Deska Blow od samého začátku zní spíše jako rockové album. Úvodní skladba What About the Body, která vyšla i jako singl, v sobě shrnuje všechny hlavní charakteristiky alba. Slyšíme poměrně jednoduchou melodii, skvěle přednesenou hostujícím vokalistou Ryanem Dahlem, úderný doprovod McCaslinovy sehrané kapely ve složení Jason Lindner (syntezátory), Tim Lefebvre (baskytara), Mark Giuliana a Zach Danzinger (bicí a programming). No a samozřejmě nechybí ani působivé saxofonové sólo bandleadera. To vše ve zvukovém hávu zřetelně odkazujícím na éru, v níž McCaslin vyrůstal, tedy přelom 70. a 80. let.
Na desce najdeme celkem tři instrumentálky, její osou jsou však spíše zpívané skladby, kdy se u mikrofonu kromě Dahla objeví i další zajímaví vokalisté. Mark Kozelek recituje v hypnotické skladbě The Opener. V závěrečné Eye of the Beholder zase slyšíme Gail Ann Dorsey, dlouholetou členku kapely Davida Bowieho. Bowieho připomene i patrně nejsilnější track celého alba, temná kompozice Tiny Kingdom, kde se ve výborné formě prezentuje Jeff Taylor.
Čtěte takéDeska týdne: David Bowie jako temný převozník mezi avantgardním jazzem a art rockem
Největším plusem McCaslinovy nové desky je fakt, že ač čerpá z tolika odlišných žánrů, funguje skvěle jako celek. Nepůsobí jako vykalkulovaný projekt, nýbrž jako přirozená syntéza inspiračních zdrojů, které má Donny McCaslin se svou kapelou zaryté pod kůží. Velkým kladem je rovněž zdařilý výběr hostujících zpěváků, z nichž bych znovu vypíchnul Jeffa Taylora.
Deska Blow je přirozeným pokračováním trendu, kterým se Donny McCaslin se svou kapelou ubírá již několik let. Má potenciál oslovit vnímavé posluchače napříč žánry a přitom se nepodbízí a nijak neslevuje z vysoké umělecké úrovně. Posuďte sami ve vysílání ČRo Jazz a napište nám své názory a komentáře zde pod videem.
Podívejte se na klip ke skladbě What About the Body:
Jazz Test č. 20
Donny McCaslin – Blow
Donny McCaslin – tenorsaxofon
Ryan Dahle, Jeff Taylor, Gail Ann Dorsey – zpěv
Mark Kozelek – recitace
Jason Lindner – syntezátory, piano
Tim Lefebvre – baskytara
Mark Guiliana, Zach Danziger – bicí a programování
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
