Ecson Waldes: Ctím řemeslo, i když nedostanu na stůl srdcovku

Ecson Waldes (jinak též Jiří Paška) je jméno, které hudební fanoušek zná ve spojitosti se studiovou prací. Jako zvukař je podepsaný pod velkým množstvím alb. Není proto divu, že některé interprety, se kterými pracoval, nejprve neidentifikoval. Nicméně, bavili jsme se hlavně o jeho práci, a tak bylo podnětů k rozhovoru nepřeberně.

„Já se k hudbě dostal jako producent - autor hudby. Ale pak, když jsem si otevřel studio, tak jsem začal točit kapely. Nejdřív za mnou chodilo hodně elektronických kapel, díky mému vlastnímu albu. Každý ví, že máš nějakou vizitku. Pak už se u mě začaly objevovat kapely, z řekněme, kytarovější scény. Točil jsem i metal, ale moje podstata je asi v elektronické muzice.“ K tomu jsme se dostali nad nahrávkou dua 20 Minutes.

Ecson mj. dělal mastering prvního alba Concept Art Orchestra (BigBandTronics, 2012). A proto jsme měli nachystanou otázku: Jak se liší mix od masteringu?

„Mixáž je o tom, že dostaneš určitý počet stop - dvacet, padesát, a dáváš jednotlivým nástrojům hlasitost, ostrost, upozadění, prostorový plán. Mastering je jiný v tom, že dostaneš na stůl hotovou nahrávku, která už tímhle vším prošla. Na albu je třeba deset, dvanáct věcí - a každá skladba má jinou hlasitost, jiný objem basů. A můj záměr je, když si ji pustím v celou, aby ta nahrávka zněla kompaktně od začátku do konce. Tedy že se u některé skladby nepropadne hlasitost, nesyčí výšky, neduní basy - a nejsou tam rušivé artefakty, jako např. zvuk paliček od bicích, nebo nádechy, sykavky. To musím vyretušovat.“

Ecson Waldes|foto:Petr Vidomus, Český rozhlas

Ukázku od kapely Monkey Business poznal Ecson bez problému. A protože se jednalo o skladbu, kterou Ecson pro kapelu remixoval, zeptali jsme se na jeho tvůrčí vklad i v této disciplíně:

„Remixy mě v podstatě vytáhly na scénu, pomohly mě zviditelnit. Když mi bylo jednadvacet, dělal jsem pro Tata Bojs, Monkey Bussiness nebo Ohm Square. Já remixy dělám podle nějakého klíčového prvku - může mě bavit groove, rychlá basa, atmosféra, vtipný text.“

Mezi rockery představila disciplínu remixu kapela The Cure na albu Mixed Up  (1990): „To je skvělý album! Ale zajímavé je, že já The Cure jinak vlastně vůbec neposlouchám. Je spousta věcí, kdy mě remix baví, ale originály nedávám.“

Chci odvést profi práci

U nahrávky Nata King Colea se rozhovor stočil na důležitost i historii nahrávacího hardwaru: „Už tehdy musel ten, kdo tyhle věci točil, přemýšlet. Na té nahrávce je např. slyšet piano a zpěv - a tys musel toho zpěváka umístit v prostoru. Pokud byl jeden mikrofon, musel jsi dát zpěváka blíž - vlastně jsi tím oddalováním a přibližováním nástrojů vytvářel prostorový plán, který já dneska můžu dodatečně upravovat, vytvářel jsi barvu, hlasitost, energii. Postupně pak byly z jednoho mikrofonu mikrofony dva, když se točily desky Beatles, bylo mikrofonů zase víc. A dneska je technologie tak propracovaná a nevyčerpatelná, že možností je nepřeberně.“

Ecson Waldes|foto:Petr Vidomus, Český rozhlas

Protože se Ecson Waldes zabývá jako muzikant i posluchač spíše elektronickou hudbou, zajímalo nás (při nahrávce od Michala Pavlíčka), jestli musel někdy pracovat na albu, které se mu vyloženě příčilo:

„Já měl štěstí, že za mnou chodili lidi, kteří znají reference na moji práci, takže si tě na základě toho vybírají. Je fakt, že jednou jsme s Dymytry točili balkánskou dechovku, ale to byla od nich spíš sranda. Může se stát, že to není moje srdcovka, ale i v tom případě chci odvést profi práci. Mě baví ta práce, to řemeslo.“

Jinými slovy, byl to velmi zajímavý rozhovor o práci v nahrávacím studiu, trendech v populární hudbě, studiovém gearu i o oblíbených spolupracovnících. Srdečně zveme k poslechu záznamu!