Filip Gondolán v Jazzotéce: Díky muzice jsem nemusel chodit do Pionýra

Filip Gondolán
Filip Gondolán

Být synem legendy, to muzikanta ovlivní zcela zásadně. Jaká hudba formovala zpěváka a klávesistu Filipa Gondolána? Víte, jak komplikovanou cestou se dostal ke zpěvu? Možná budete překvapeni, ale určitě potěšeni vtipným povídáním a spoustou vynikající muziky v listopadovém vydání Jazzotéky.

V pořadu Jazzotéka, který vysílá ČRo Jazz třetí pátek v měsíci, zve jeho autor Martin Brunner st. do studia etablované i začínající jazzové hudebníky a probírá se s nimi nahrávkami, které oni sami považují za podstatné pro svůj muzikantský vývoj.

„Na úvod jsem vybral kluka, kterým jsem momentálně nejvíce nadšený. Jmenuje se Jacob Collier… Všimli si ho muzikanti, které máme rádi, jako Herbie Hancock nebo Quincy Jones.“

„Teď je mu třiadvacet a na scéně funguje už šest let. A je specifický tím, že hraje na všechny nástroje. Na kontrabas, kytaru, bicí… a jak je slyšet, jeho harmonie jsou velmi pokročilé,“ uvádí Filip Gondolán svoji první „srdcovku“, fantastického mladého anglického zpěváka a multiinstrumentalistu. Pak už ovšem dojde na Filipovy vlastní muzikantské začátky.

Flamenco nebo kubánská hudba se v Česku dělá těžko, říká Filip Gondolán:

„Máma se rozhodla, že mě dá do Lidové školy umění. Bylo mi pět let, tak jsem se nemohl bránit. Hrál jsem na housle a musím říct, že mě to moc nebavilo. Ale určitě to k něčemu bylo, jen teď zrovna nepřijdu na to k čemu,“ vtipkuje host listopadové Jazzotéky na téma svých prvních hudebních krůčků.

„Ale mělo to i ohromné výhody. Třeba jsem už nemusel být pionýr. Máma vždycky řekla, že do pionýra nemůžu, protože musím cvičit na housle.“

Svoji dětskou nelásku k houslím samozřejmě Filip překonal. Ostatně jedním z jeho nejoblíbenějších muzikantů je famózní francouzský houslista Didier Lockwood.

Martin Brunner st. a Filip Gondolán

Jako další ukázku repertoáru, který ho ovlivnil a ovlivňuje, ovšem vybral zpěváka. Konkrétně Bobbyho McFerrina a jeho duet s Esperanzou Spalding, citlivé podání spirituálu Swing Low, Sweet Chariot.

„Správný hudebník by měl poslouchat více žánrů,“ říká Gondolán přesvědčivě velkou pravdu. Kdo sám sebe zavře do jedné stylové škatulky, připraví se o spoustu inspirace. Host listopadové Jazzotéky miluje krom jazzu například flamenco. Proto je jeho další volbou brilantní španělský romský pěvec Diego el Cigala.

Podívejte se na koncert Filipa Gondolána s Big bandem Českého rozhlasu:

Pokračuje ovšem i vtipné povídání o startu Filipovy muzikantské cesty. „Po houslích mě máma dala na kontrabas. Protože otec byl nejznámější jako kontrabasista, myslela si asi, že mi to půjde.“

„Vydržel jsem u kontrabasu tak dva roky… Pak zkusila bicí… A když zjistila, že cvičit nikdy nebudu, někdo jí poradil, ať zkusím zpěv. A ono to vyšlo, přitom největší fór byl, že jsem do té doby vůbec nezpíval. Nakonec jsem vystudoval Ježkárnu.“

Dále Filip nadšeně hovoří třeba o setkání s Ondřejem Pivcem a Karlem Růžičkou ml., které ho motivovalo k pracovitosti, dojde na diskusi o nedostatku či naopak přebytku zpěváků a instrumentalistů. Ale více prozrazovat nebudeme. Rozhodně si nenechejte ujít Jazzotéku s Filipem Gondolánem, jejíž premiéra proběhne v pátek 17. listopadu od 14:00 hodin.