Hnilička byl nedoceněný genius, říká Roman Pokorný

28. leden 2021

Kytarista Roman Pokorný v době pandemie oživil svůj web a píše taky dvě knížky. V Jazzových novinkách byla ale hlavně řeč o vzpomínkovém albu Tria komorního jazzu, které Pokorný nedávno vydal.

Jde o archivní nahrávky ostravského rozhlasu z roku 1996, na nichž hraje tehdejší obsazení kapely Jaromír Hnilička (trubka), Roman Pokorný (kytara) a Juraj Kalász (kontrabas). Trio v této sestavě fungovalo čtyři roky a v polovině devadesátých let objelo řadu nejen českých klubů a festivalů. „Vzpomínám na turné třiceti koncertů, které jsme odehráli v jednom tahu a cestovali ve staré Škodě 110,“ vzpomíná v Jazzových novinkách Pokorný. 

Ten svou kariéru začínal v Brně, a tak jej nemohli minout „Bromovci“ (sólisté orchestru Gustava Broma), k nimž patřil i Hnilička. „Když jsem přišel do jeho kapely a na pódiu mi předal 3 notové školní sešitky s ručně psanými notami a suše ohlásil sešit číslo 3 strana 25, orosilo se mi čelo. Nutno podotknout, že jsem zastupoval roli jediného harmonického nástroje v kapele. Jako začátečník jsem úplně všechno zcela nepřečetl a občas jsem se i zamotal ve formě,“ vzpomíná Pokorný na své začátky. 

Archivní nahrávky Tria komorního jazzu nyní vydal hlavně z nostalgie. „Těm snímkům jsem musel odpustit pár věcí, řadu z nich bych asi udělal dnes jinak. Ale Jardu Hniličku jsem měl tak rád, že mě poslech takřka dojal k slzám, je to pro mě srdcová záležitost,“ vysvětluje kytarista. 

Kolekce jazzových standardů

Vedle Hniličkovy autorské skladby Typos Blues kolekce obsahuje deset jazzových standardů (Milese Davise, Clifforda Browna, Bennyho Golsona a dalších). „Jsou to příjemné písničky, ne nějaké urputné jazzové boje. Paradoxně někteří mí známí mi říkají, že je to to nejlepší, co ode mě slyšeli.“ (smích)

Více než dvacet let staré nahrávky příliš zvukově neupravoval. „Trochu jsem upravil basové frekvence, stáhnul hall, který byl v původním záznamu brutální,“ upřesňuje v rozhovoru. 

Jaromíra Hniličku kytarista označuje za podivína, který byl však nedoceněný génius, a to zejména coby skladatel (jde o autora známé Jazzové mše. „Znal veškerá zákoutí harmonie, velmi dobře aranžoval pro bigband, dokázal psát symfonické věci, i když jako sólista možná nebyl převratný,“ dodává. 

O pietní design alba se postaralo studio Revolta. V bookletu najdeme sleeve note Jana Daleckého, vzpomínkový text Romana Pokorného a také Juraje Kalásze. 

Spustit audio