Hra světla a stínu na novém albu Otto Hejnice

Pravidelné střídání autorských alb s převzatým materiálem je u Otty Hejnice cílené. Jak prozrazuje v závěru pořadu, už nyní má v hlavně další nápad na kolekci převzatých písní. Na otázku, zda například minulé album Standards One ovlivnilo jeho současnou vlastní tvorbu, odpovídá: „Určitě. Všichni se nějak vyvíjíme, a když uděláme nějaké dílo, inspiruje nás to a jdeme dál.“

Jako určující pro svou tvorbu však vnímá především pevné obsazení tria s Ondrejem Krajňákem a Josefem Fečem: „Hrajeme spolu už osm let a neustále přicházíme na nové věci. Stále je co nacházet a kde se zlepšovat. Když více poznáte myšlení svých spoluhráčů, dostáváte se jim pod kůži a vnímáte vše podobně jako oni.“

Zároveň však Hejnic připomíná, že lídrem tria je většinou pianista. V případě jeho kapely tak z hlediska posluchačů stojí v popředí Ondrej Krajňák, jemuž musí Hejnic psát skladby přímo na tělo. „Musím mu předávat své myšlenky tak, aby je zahrál. On sděluje to, co já vidím. A to je někdy těžké.“

Dvě skladby na novém CD – Strong Matt a Adam Michael – věnoval Otto Hejnic svým synům. Každé své album totiž vnímá jako „čárku, kterou tady po sobě zanechám, kterou tady splním“. A považuje tedy za smysluplné nechat určitou stopu pro někoho v rodině.

Konkrétně úvodní skladba alba Strong Matt je energická, silná kompozice, „která má syna posílit“. Na otázku, zda se své syny snaží přitáhnout k hudbě, bubeník odpovídá: „Odmalička oba hráli na bubínky, na malé pianko apod. Staršího jsem dal ve čtyřech letech na housle, ale po roce už nechtěl cvičit. Necháme tomu tedy volný průběh.“

Základní poselství nového alba vyjadřuje jeho název Lights i obal s výřezem z Hejnicovy abstraktní fotografie na téma světla a stínů. Sám autor základní myšlenku desky vyjadřuje jako „světlo v lese nebo v přírodě, propojení různých věcí, které se přírody týkají“.

S tím souvisejí názvy další skladeb jako Forest Elf nebo Spirit Of The Mountain. „Přírodu vnímám hodně zeširoka. Myslím, že když lidé chodí do přírody, do kopců, spojují se s něčím hodně dávným, co je hluboko v nás. V přírodě relaxujeme bez rozdílu vyznání,“ podotýká Hejnic.

Otto Hejnic a Milan Tesař|foto: Petr Vidomus

Pět jeho skladeb doplňuje na albu kompozice Ondreje Krajňáka Twin Flames. Bubeník v rozhovoru zmiňuje, že původní název skladby byl Kameňom do kosti. Krajňák ji však nahrál také na album se zpěvačkou Hankou Gregušovou, která k ní dopsala text a přejmenovala ji právě na Twin Flames.

Ostatně Gregušová není jediná zpěvačka, o které padne v rozhovoru zmínka. Všichni tři členové tria hrají totiž současně ve skupině Zuzany Lapčíkové. Spolupráci se známou cimbalistkou a zpěvačkou označuje Hejnic, který v její kapele nahradil Kamila Slezáka, jako „velmi inspirativní a netradiční“.

Otto Hejnic hovoří i o dalších projektech, v nichž vedle svého tria hraje. Je to jednak skupina amerického zpěváka Daniho Robinsona a dále rodinný projekt se strýcem Jiřím Hejnicem. V souvislosti s touto folkovou sestavou zdůrazňuje, jak důležitý je pro jakýkoli hudební projekt producent, který kapelu „dostane do finální podoby a prodá ji“.

Ve skupině sice působí dva charismatičtí zpěváci – Jiří Hejnic a Petr Vašina – a na lokální úrovni mívají úspěch, ale přesto stagnují. Nemají totiž nikoho, kdo by je posunul dál a především rozšířil povědomí o nich mezi veřejností.

Rozhovor s Ottou Hejnicem vede Milan Tesař (Radio Proglas). V pořadu zazní tři skladby z nového alba Lights.