Jak to slyší Karel Růžička? Speciální bigbandový díl

26. březen 2015

Pianista a skladatel Karel Růžička patří k nepřehlédnutelným postavám českého jazzu. Jeho sluch jsme se rozhodli vyzkoušet také v našem „testu na slepo“. Výsledek přinesl speciální březnový díl pořadu Tak to slyším já, který jsme věnovali bigbandům.

Pořad Tak to slyším já vysílá stanice Český rozhlas Jazz každý čtvrtý pátek v měsíci. Jde o rozhlasovou obdobu rubrik hudebních časopisů, jakými byla česká Melodie nebo je dodnes americký Down Beat (tzv. blindfold test, tedy test na slepo). „Zkušební materiál“ i tentokrát připravil a Karla Růžičku vyzpovídal hudební publicista Jiří Starý.

Růžička v 60. letech působil v průkopnických souborech Luďka Hulana nebo Karla Krautgartnera, v sedmé dekádě se proslavil zejména v uskupeních Jazz Celula Laca Decziho a SHQ Karla Velebného. Později se etabloval především coby osobitý skladatel a pedagog, budící respekt napříč jazzovými generacemi.

V našem pořadu jsme se ale zaměřili především na Růžičkovu zálibu v bigbandech - které nejen rád poslouchá, ale příležitostně pro ně i skládá (v minulosti dánský a finský rozhlasový bigband, Pražský bigband Milana Svobody, jazzový orchestr EBU apod.).

První zahřívací nahrávka našeho hosta velmi potěšila: orchestr Duka Ellingtona nejen poznal, ale rád si vyslechl celé provedení skladby Satin Doll. „Když to slyším, tak mě to úplně nadzvedává, protože ten time, ta uvolněnost, která z toho čiší, je prostě úžasná. Když jsme začínali, naší školou bylo rádio, především Hlas Ameriky. Tam byl Ellington slyšet velmi často, což se pak ve mně určitě projevilo, jeho vlivu se nedalo vyhnout,“ říká Růžička během první testovací ukázky.

Také další z nahrávek našemu hostovi nedělala nejmenší potíže. „Podle těch disonantních souzvuků bych to možná tipoval na Gila Evanse,“ komentuje intro alba The Individualism of Gil Evans (1964), na němž se podílel Miles Davis nebo mladičký Wayne Shorter (jehož však Růžička v sóle zaměnil za Johna Coltranea).

03344616.jpeg

Do úzkých se Růžička dostal při odhadování pařížské nahrávky orchestru Carly Bley, již uhodl až po delší době s nápovědou. „Je to něco, co se vymyká všem známým stylům v bigbandové tvorbě,“ komentuje skladbu Awful Coffee, „je to něco, co jde trošku mimo mě - kdyby mi dal někdo na výběr mezi dvěma bigbandy, asi bych si vybral jiný než právě tento,“ nastiňuje vzápětí své hudební preference.

Z novějších nahrávek našemu hostovi činila potíže deska 54 (John Scofield + Metropole Orkest pod vedením Vince Mendozy) či čerstvá Imaginary Cities Chrise Pottera. Naopak bez větších problémů pianista a skladatel uhádl testovací alba z produkce Marie Schneider nebo Davea Hollanda (kompletní playlist najdete níže).

Vedle otázek v rámci „testu na slepo“ v pořadu zazní hudební ukázky mezinárodního EBU Bigbandu pod vedením Karla Růžičky z rozhlasového záznamu z roku 1995.

Tak to slyším já - 27. 3. (14:00) Seznam testovacích nahrávek: hádá Karel Růžička Sr.

1) Duke Ellington, Billy Strayhorn: Satin Doll č. 1 z CD „Duke Ellington´s Greatest Hits“,Sony Music Entertainment / Columbia Legacy, 1968;Duke Ellington Big Band

2) Gil Evans, Miles Davis: Time Of The Barracudas č. 1 z CD „The Individualism of Gil Evans“,PolyGram Records / Verve, 1964;Gil Evans Orchestra

3) Maria Schneider: Sea Of Tranquility č. 6 z CD „Maria Schneider Orchestra: Allégresse“,ENJA Records, 2000;Maria Schneider Orchestra conducted by Maria Schneider

02315232.jpeg

4) Dave Holland: Last Minute Man č. 7 z CD „Dave Holland Big Band: Overtime“,Dare2 Records / Sunnyside, 2005;Dave Holland Big Band

5) Carla Bley: Awful Coffee č. 2 z CD „Carla Bley and her remarkable Big Band: Appearing Nightly“,Watt Works / ECM Records, 2008;Carla Bley Big Band

6) John Scofield: Polo Towers č. 3 z CD „Vince Mendoza / Metropole Orkest / John Scofield: 54“,Emarcy, 2010;John Scofield & Metropole Orkest conducted by Vince Mendoza

7) Chris Potter: Lament č. 1 z CD „Chris Potter Underground Orchestra: Imaginary Cities“,ECM Records, 2015;Chris Potter Underground Orchestra

Spustit audio