Jak to slyší Mr. Groove? Hammondkář Jan Kořínek

25. červen 2014

"Groove". Nenajdete slovo, které by lépe vystihovalo tvorbu, styl a hru varhaníka Jana Kořínka. „Groove“ se ostatně jmenuje i jeho kapela soul-jazzového střihu na bluesovém základě. V pořadu Tak to slyším já jsme otestovali Kořínkův sluch – a vyzkoušeli jej ze znalostí hammondkářských es.

Pořad Tak to slyším já vysílá stanice Český rozhlas Jazz každý čtvrtý pátek v měsíci. Díl s Janem Kořínkem odvysílá v pátek 27. června ve 14:00. Jde o rozhlasovou obdobu rubrik hudebních časopisů, jakými byla česká Melodie nebo je dodnes americký Down Beat (tzv. blindfold test, tedy test na slepo). Také tentokrát „zkušební materiál“ připravil a Kořínka vyzpovídal hudební publicista Jiří Starý.

„První varhaník, kterého jsem kdy slyšel, byl Jimmy Smith, kterého mi půjčil kdysi na kazetě kolega. Tehdy jsem nevěděl, o jaký zvuk jde, nebo na jaký nástroj Jimmy vlastně hraje. Skutečné hammondky jsem si pořídil teprve před deseti lety, do té doby jsem hrál na digitální napodobeniny,“ vzpomíná v úvodu pořadu na své začátky s hammondkami Jan Kořínek.

Původně ovšem Kořínek hrál na kytaru a baskytaru. Tato znalost mu pomohla k lepšímu ovládnutí varhan, na které hraje také basové linky. Jeho oblíbenci jsou jazzoví a bluesoví varhaníci Jimmy Smith, Jack McDuff, Jimmy McGriff, Bill Dogett, Wild Bill Davis, Shirley Scott, Leon Spencer a hudebníci podobné krevní skupiny. Obdivuje ovšem i blues čistší, (Ray Charles, T-Bone Walker, Eddie Cleanhead Vinson, BB King, Freddie King, Earl Hooker, atd).

Ukázka z koncertu Jana Kořínka: 
 
 

 

A jak dopadl Jan Kořínek v testu Tak to slyším já? Obligátní úvodní nahrávku Jimmyho Smithe z klubu Baby Grand (1956) poznal velmi brzy. „Poznal jsem ho podle zvuku charakteristického pro tu dobu – on v té době nepoužíval Leslie bednu a hrál na nějaký přímý zesilovač. Ten zvuk je takový syrový a dnes se začíná znovu používat v moderním jazzu,“ vysvětluje Kořínek.

Standard Jacka McDuffa (Hot Barbecue) poznal po třech vteřinách, i když jej znal spíše ve starší, než právě zaslechnuté verzi z roku 2001. „Hot Barbecue hraju dlouho, občas ji opráším, jako například teď v triu se Stevem Walshem,“ dodává český varhaník.

Novější desku varhaníka Reubena Wilsona se Kořínkovi poznat nepodařilo. „Písničku neznám, je pravda, že Wilsona moc naposlouchaného nemám,“ říká k tomu. Trochu váhal při poslechu písničky Michaela Jacksona v podání Joey DeFrancesca. „Teď zahrál takový svůj typický riff, podle toho se dá dobře poznat. Bohužel jsem neměl možnost vidět jej naživo,“ poznamenává host.

S dalšími nahrávkami neměl Kořínek větší obtíže, i když si nemohl vzpomenout na název standardu Olivera Nelsona (Stolen Moments), jehož interpreta Ondřeje Pivce snadno poznal.

V pořadu zazní i ukázky ze dvou desek Kořínkovy kapely Groove. Seznam testovacích alb najdete níže.

Tak to slyším já - 27. 6. (14:00) Seznam testovacích nahrávek: hádá Jan Kořínek

03148813.jpeg

1) Juan Tizol, Duke Ellington: Caravan, č. 1 z CD „Jimmy Smith: Live At The Club Baby Grand, Vol. 2“, Blue Note 1956 / 2007

2) Jack McDuff: Hot Barbecue, č. 1 z CD „Jack McDuff: Brotherly Love“, Concord Jazz 2001

3) Reuben Wilson: Feel Free, č. 7 z CD „Reuben Wilson: Movin´ On“,Savant Records, 2006

4) Michael Jackson: Billie Jean, č. 9 z CD „Joey DeFrancesco: Never Can Say Goodbye“,HighNote Records, 2010

5) Brian Charette: Computer God, č. 1 z CD „Brian Charette: Music For Organ Sextette“,SteepleChase Records, 2012

6) Oliver Nelson: Stolen Moments, č. 4 z CD „Onřej Pivec: The Green Card Album“,Animal Music, 2013

7) Jimmy Smith: Back At The Chicken Shack, č. 4 z CD „Joey DeFrancesco with Jimmy Smith: Legacy“, Concord Jazz, 2005

Spustit audio