Jakub Tököly v Jazzotéce: Oslnili mě Oscar Peterson a Bud Powell
Šíře inspiračních zdrojů slovenského pianisty a skladatele Jakuba Tökölyho je ohromná. Od artificiální hudby přes romský folklor až po flamenco. Vedle jazzu, samozřejmě. Co asi uvede jako svoje formativní nahrávky? Vše se dozvíte v záznamu Jazzotéky.
Coby úvodní vizitku vybral Jakub Tököly novinku, ukázku z alba Ľubozvuk, fúzujícího jazz, slovenskou lidovou hudbu a prvky klasiky. „Jde o album mého kamaráda, cimbalisty Ľubomíra Gašpara, se kterým máme kapelu Cimbal Project. Jde o naše druhé album, na které jsme si pozvali řadu hostů, mezi kterými jsou například vynikající zpěvačka Sisa Fehérová nebo Spectrum Quartett, jedno z nejlepších smyčcových kvartet na Slovensku. Všechny skladby na CD vycházejí ze slovenských lidových písní,“ vysvětluje host.
„Před folklórem mám velký respekt. Je velká výzva udělat něco zajímavého, vytvořit originální aranžmá, ale zároveň dokázat, aby z hudby byla stále slyšet lidová píseň,“ dodává Tököly.
Protože Jazzotéka je pořad o formativních nahrávkách a také o sbírkách desek, následuje dotaz, zda také Jakub Tököly alba sbírá: „Nějakou sbírku CD mám, ale v poslední době už mi přibývají jenom tituly, které mi dají kolegové. Poslouchám je v autě, protože doma už si vlastně CD nemám na čem pustit.“ Ale bez obav, z čeho vybírat host rozhodně má.
Kolem Klaudia Kováče se zformovala nová generace slovenských hráčů.
Následují vzpomínky na konzervatoř v Bánské Bystrici i na soukromé hodiny u známého slovenského jazzového pianisty Klaudia Kováče.
„Na učitele jsem měl štěstí všeobecně. Na konzervatoři jsem studoval klasickou hudbu, ale už když mi bylo čtrnáct nebo patnáct, měl jsem rád Oscara Petersona. A v osmnácti nebo devatenácti jsem začal studovat soukromě u Klaudia Kováče, kolem kterého se utvořila skupina asi osmi nadšených studentů, ze které se vlastně na Slovensku zformovala nová jazzová generace,“ vypráví Jakub. A vybírá první nahrávku.
Do Prahy přes Vídeň a Brno
Samozřejmě už tušíte, o jakého interpreta půjde. „Pustíme si Bena Webstera s Oscarem Petersonem, skladbu Sunday z pro mě zásadního alba, kvůli kterému jsem začal hrát jazz“, uvádí host. Jde tedy logicky o desku Ben Webster Meets Oscar Peterson, natočenou 6. listopadu 1959 a prvně vydanou v roce 1960.
Dalším Jakubovým důležitým pedagogem, tentokrát na JAMU v Brně, se stal slovenský skladatel a pianista Ľuboš Šrámek.
„V Brně ovšem šlo o nově otevřený obor, rok předtím, než jsem nastoupil. A kolem ještě nefungovala scéna. Proto mi Vilém Spilka doporučil, abych přemýšlel nad nějakým Erasmem. A protože moje přítelkyně tehdy studovala v Rakousku, rozhodl jsem se pro Vídeň. Tam jsem studoval pod vedením vynikajícího pianisty Olivera Kenta.“
Šlo o výbornou volbu: „Oliver Kent má neuvěřitelný přehled. Úplně mě na něm uchvátilo, že když jsem navrhl třeba Thelonia Monka, ihned vysypal z rukávu asi dvacet jeho témat. Ale s tím, že je nejdříve potřeba dokázat je exaktně interpretovat. Znát témata přesně tak, jak byla napsána. Ale především byl ohromně přátelský. Hodiny vůbec neprobíhaly v duchu ‚profesor kontra student‘, ale jako společné analyzování a bádání.“
Vídeň nabídla i řadu dalších zkušeností. „Do tamního klubu Porgy & Bess jezdí hvězdy z celého světa. Muzikanty, kteří tam hráli, pak škola často požádala o workshopy. Měl jsem to štěstí absolvovat workshop Shaie Maestara, Julia Barreta nebo Erica Reevese. Velmi rád na to období vzpomínám.“
Následujícího interpreta ohlásí host s tím, že jde o jeden z jeho největších vzorů. „Je to Bud Powell, poslechneme si Bud Powell Quintet ve skladbě Wail.“
Jakub také vysvětlí důvod, proč má rád právě Petersona a Powella: „Oscar Peterson vyšel z klasické hudby a zároveň i z jazzové klavírní tradice, ze stride piana a boogie-woogie, které brilantně ovládal. Šlo o swingového pianistu, který už ovšem využíval i jazyk bopu. A o Budovi Powellovi se říká, že to byl takový ‚Charlie Parker piana‘. Charlie Parker ovlivnil snad všechny muzikanty své doby, ovšem Bud Powell byl na druhé straně inspirovaný také Theloniem Monkem a Artem Tatumem. Baví mě Powellova expresivita, voicingy, které používal. Představuje pro mě ryzí bebopový přístup.“
Víc už ale neprozradíme, ať vám nezkazíme radost z objevování. Vždyť audio se záznamem Jazzotéky je stále k dispozici.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
