Jaroslav Šimíček v Rozhovoru měsíce: Ve Framus Five jsem přičichl k blues

Své starší autorské album Cesta domů (2009) natočil Jaroslav Šimíček se svým Quartetem. Od té doby se obsazení skupiny – s výjimkou kapelníka – kompletně proměnilo. K nejvýraznější změně došlo na pozici saxofonisty, kde Radka Zapadla nahradil nejprve David Fárek a k němu se poté jako druhý hráč na saxofon přidal Osian Roberts. Na albu se tedy střídavě představuje sestava s jedním, nebo se dvěma saxofony.

„Hrát ve čtyřčlenné a v pětičlenné sestavě je podobné, ale kvinteto je zábavnější, protože se hráči prostřídají v sólech,“ říká Šimíček s tím, že s radostí pozoruje, „jak si Osian a David dávají jeden druhému prostor. Jsou velmi citliví a většinou respektují písničku.“ Sestavu, která v tomto složení hraje tři roky, dále tvoří Dušan Černák na bicí a Vít Pospíšil na piano.

Vít Pospíšil, Jaroslav Šimíček, Osian Roberts, Dušan Černák a David Fárek při natáčení alba Quartet/Quintet (2017)|foto: Lukáš Martinek

V další části rozhovoru nás Jaroslav Šimíček nechá nahlédnout do své autorské kuchyně. U kontrabasu skládá minimálně („Napsal jsem sice skladbu pro sólový kontrabas, ale tu jsem si netroufl dát na cédéčko.“). Říká, že rád poslouchá pianisty a píše tak, že na kontrabas myslí až na konci procesu, případně vnímá všechny složky současně.

„Píšu u piana. Mám rád harmonie, první impuls je často harmonický spoj spojený s melodickým vývojem,“ poodhaluje a dodává, že od basové figury začínají skládat spíše autoři rockových písní nebo funkové hudby.

Sám Šimíček má však také zkušenosti z rocku. Hrál s Michalem Prokopem v jeho Framus Five a tuto etapu své dráhy dodnes považuje za zajímavou: „Michal Prokop měl navíc v té době rád blues, což jsem měl i já.“ Bigbít poslouchá dodnes, i když méně než v mládí. Dodnes je například fanouškem Vladimíra Mišíka.

V roce 2012 vytvořil Šimíček společně s básníkem Petrem Motýlem, s nímž spolupracuje od studentských let, písňové pásmo Ať rosa z nebes sestoupí. Jedná se o cyklus písní na téma adventu a Vánoc, což kontrabasista a skladatel bral jako výzvu:

„Existuje tradiční Rybova mše a pak jednotlivé písně. Ale udělat celý cyklus od adventu po Tři krále, to se nám líbilo.“ Psát hudbu na hotový text pro Jaroslava Šimíčka znamenalo, že byl sice rytmicky a formálně limitován, ale na druhou stranu „je příjemné, že z toho textu máte nějaký pocit a něco je už řečeno.“

Dalším tématem rozhovoru je skupina Prime Time Voice, kterou tvoří tři zpěvačky (Dana Šimíčková, Taťána Roskovcová, Marta Marinová) a tři instrumentalisté (Jaroslav Šimíček – kontrabas, Jiří Kovář – kytara, Jan Dvořák – bicí). Jaroslav Šimíček hovoří o skladbách, které píše na texty své ženy Dany i o úpravách skladeb svých oblíbených autorů jako Chicka Corey, Pata Methenyho nebo Antonia Carlose Jobima.

Jaroslav Šimíček|foto: Petr Vidomus

Na poznámku, že sice skládá u klavíru, ale ve skupině Prime Time Voice tento nástroj nepoužívá, reaguje slovy: „Udělat trio ve striktně akustické sestavě kontrabas, kytara a bicí byl jeden z nosných nápadů. Zvuk s akustickou kytarou je krásný. Nejvíc nás to baví, když hrajeme u stolu, pouhý metr od sebe.“

Jako svůj koníček kontrabasista zmiňuje rybaření a pak také poslech hudby. Na otázku, jaký je posluchač, odpovídá: „Poslouchám docela hodně, až to mému okolí někdy není příjemné. Už jako student jsem začal kupovat LP desky, potom cédéčka a za tu dobu už mám docela slušnou sbírku nahrávek. Poslouchat hudbu mě baví pořád.“

Interview vede Milan Tesař (Radio Proglas). V pořadu zazní tři skladby z alba Jaroslav Šimíček Quartet/Quintet.