Jak se prodat na Jazzahead: Sledujte reportáž z největšího jazzového veletrhu v Evropě
V novém reportážním pořadu Stop Time stanice ČRo Jazz se Dalibor Zíta vypravil do německých Brém, aby zde zjistil, proč tolik hudebníků a promotérů jezdí na tamní veletrh Jazzahead. Pořídil rozhovory s několika jazzovými hvězdami i s českými nováčky. Kompletní záznam pořadu Stop Time poslouchejte v audiu!
Brémský Jazzahead! si za čtrnáct let existence vydobyl postavení největšího jazzového veletrhu na světě, kde se potkávají hudebníci a jazzoví profesionálové nejen z celé Evropy, ale z celého světa. Každý rok volí porota festivalu Jazzahead jinou „partnerskou zemi“ a letos jí bylo Norsko, proto měl Jazzahead 2019 silný skandinávský nádech.
Kromě jednoho z nejslavnějších norských trumpetistů Mathiase Eicka zde na showcasových koncertech vystoupilo mnoho dalších Norů, například Karl Seglem, saxofonista a hráč na starý vikingský nástroj bukkehorn, vyrobený z kozího rohu.
Ten mi řekl, že ke svému ikonickému nástroji přišel vlastně omylem: „Hrál jsem ve freejazzovém duu, a jednou po koncertě přišel místní farmář a podal mi ten roh. A prohlásil: měl byste hrát i na tohle. A dal mi ten roh.“ Seglem na něj od té doby hraje už 20 let a vylepšil nejen nástroj ale i způsob hry do netušené dokonalosti.
Vystoupení Karla Seglema na Jazzahead:
Karl Seglem je také dlouhodobý návštěvník Jazzaheadu. Letos zde ale poprvé i vystoupil: „Tento rok to pro mě mělo obzvláštní význam, protože jsem si mohl zahrát. Všechen ten zmatek, který tu vidíte, směřuje jen k tomu jednomu, k hraní! Ale je to i o potkávání lidí a je tu prima atmosféra. Jezdím sem pravidelně, jsem tu už po deváté.“
Osm set přihlášených kapel
Jazzahead je v podstatě několik událostí v jedné. Zaprvé je to hudební festival. Během tří dní konání proběhne klubová noc, která vnese jazz do desítek klubů po celých Brémách. Je to ale také veletrh, takže ve velké hale výstavního centra Messe Bremen stojí tři dny více než 120 stánků různých organizací, od výrobců nástrojů, po jazzové magazíny a publikace, organizátory festivalů až po třeba stánky větších těles jako je belgický Flat Earth Society.
Podle letošní statistiky se na Jazzahead sjelo 1963 registrovaných hudebních a jazzových profesionálů, kteří se mohli seznamovat například během speedmeetingových akcí. Ve třech sálech navíc probíhaly každý den třicetiminutové showcase koncerty, na které poroty Jazzaheadu vybraly ty nejlepší z osmi set přihlášených kapel.
Na hlavním pódiu si zahrál i David Dorůžka s kapelou amerického bubeníka Scotta McLemora:
Jeden z velmi sledovaných byl i koncert polského houslisty Adama Baldycha, který publikum zaujal kombinací jazzu a středověké vážné hudby. Baldych mi vysvětlil, že k tomuto spojení došel hledáním sama sebe: „Mystická hudba, sakrální hudba, kterou interpretuji, mi dává jako lidské bytosti určitý lék na dnešní svět, na svět davů a hluku. Nacházím v ní něco, při čem se cítím tichý a ve vnitřní harmonii a tento hudební jazyk je myslím důležité do dnešního světa přinášet.“
Na letošním Jazzaheadu byla Česká republika zastoupena poměrně silně. Tři stánky patřily českým organizacím. Kromě festivalu Mladí ladí jazz a soutěže Jazz World Photo měla v hale stánek také proexportní kancelář SoundCzech, která se zaměřuje na podporu české „konkurenceschopné“ hudby.
Překvapivě málo elektroniky
Anna Mašátová, šéfka komunikace této organizace, tři dny neúnavně rozdávala brožurky Jazz Guide Czech Republic a mluvila s každým zájemcem o český jazz. „O našeho jazzového průvodce je velký zájem a všem se líbí design. České zastoupení tu stoupá a mám z toho radost,“ raduje se Mašátová.
A dodává, že pro české muzikanty by mělo být důležité na Jazzahead jezdit. „Je tu opravdu nepřeberně možností, jak navázat kontakty a získat buď nový label, nebo místo k hraní v zahraničí. Mohou také získat inspiraci pro obal svého alba, nebo tipy pro svou sebeprezentaci, v čemž čeští hudebníci ještě mnohdy tápou.“
Čtěte takéÚhel poslechu Marty Kloučkové. Vokální inspirace z Jazzahead! v Brémách
Z festivalu jsem odjížděl v autě s českými hudebníky a nedalo mi to se nezeptat, co je na festivalu překvapilo. Pianistka a skladatelka Kristina Barta byla zaskočená: „Divila jsem se tomu, že tam bylo málo projektů, které využívají elektroniku. Hodně živých smyčců, málo kláves a synťáků, samplů a looperů. Já jsem v posledním roce měla v Čechách pocit, že právě tohle hodně jede. A teď odjíždím a jsem z toho trochu zmatená,“ shrnuje své pocity.
Prožijte s námi atmosféru festivalu Jazzahead a poslechněte si rozhovory s hudebníky, kteří zde vystoupili – pusťte si celý reportážní pořad Stop Time!
Související
-
Brémy se proměnily ve výkladní skříň světového jazzu
Hudební dramaturg Petr Dorůžka se vydal do Brém, které každoročně hostí hudební veletrh Jazzahead! Letos se organizátoři zaměřili na světovou jazzovou velmoc Norsko.
-
Jazz Test: Jazzový houslista Adam Baldych koketuje se starou hudbou. Dopadlo to na výbornou
Fenomenální polský houslista a skladatel využil na albu Sacrum Profanum inspirace středověkou a renesanční muzikou. Potvrdil, že stará hudba si s jazzem rozumí.
-
Lze jazzem měnit svět? Zápisky z obří jazzové konference v Lisabonu
Špičkoví jazzový promotéři, ale i snaha upozorňovat na společenské neduhy, které může jazz pomoci řešit. Taková byla ve zkratce letošní Evropské jazzová konference.