Na čem dělá... basista Tomáš Baroš

6. duben 2016

Hudebník Tomáš Baroš tvoří rytmiku nespočtu výrazných kapel české i slovenské jazzové scény. Letos již stihl natočit dvě slibná alba a další nahrávání má před sebou. Pozvolna si také ujasňuje koncept své první autorské desky.

„Odjakživa jsem se nejvíce věnoval koncertování. Vždy jako sideman, a tak je tomu i nyní. Hraním se živím, a tak se snažím hrát co nejčastěji. Moc si nevybírám, protože mě oslovují hudebníci, se kterými si rozumím jak lidsky, tak hudebně," shrnuje na začátek Baroš.

„Zhruba před rokem jsem však začal psát i své vlastní kompozice pro projekty Lukáše Oravce a Ondřeje Štveráčka, kteří mě o to požádali. Komponování mě zaujalo, takže v něm chci rozhodně pokračovat a zdokonalovat se, abych mohl v budoucnu natočit své debutové album." Kromě těchto aktivit také příležitostně učí na českých a zahraničních jazzových workshopech nebo soukromě.

Právě s Ondřejem Štveráčkem zakončil Baroš minulý týden turné, na kterém s ním rytmiku dotvářel uznávaný bubeník Gene Jackson. „Zrovna 27. března jsme s ním navíc natočili již druhé album. První se jmenuje Calm a vyšlo v těchto dnech u vydavatelství New Port Line. Je na něm i jedna má skladba s názvem Red in Brown."

„Těsně před odjezdem na toto turné jsem ještě nahrával album amerického klavíristy Skipa Wilkinse a jeho syna, tenorsaxofonisty Daniela," pokračuje ve výčtu svých studiových aktivit. „Deska se bude jmenovat Czech Wishes a skladby složil Skip. K tomuto projektu jsme byli přizváni spolu s bubeníkem Markem Urbánkem a trumpetistou Miroslavem Hloucalem."

„Těším se také na letní spolupráci a nahrávání s přední mezzosopranistkou Dagmar Peckovou. Jedná se o poctu dílu Kurta Weilla. Hudbu aranžují Miroslav Hloucal s Janem Kučerou."

Baroš dále působí například v kapelách Petra Beneše, Idy Kelarové, Harryho Sokala či Miroslava Hloucala. Je také členem Rozhlasového Big Bandu Gustava Broma, CZ-SK Big Band Matúše Jakabčice, úspěšné skupiny Gipsy.cz a řady dalších.

„Cestuji hodně, ale nikdy v zahraničí nepobývám dlouhodobě. Vždy je to pouze za účelem několika koncertů," odpovídá basista na otázku o svých přeshraničních aktivitách. „Již delší dobu mé cesty souvisí s projektem Visegrádské čtyřky, proměnlivého kvarteta, kde spolupracuji s hudebníky jako jsou Kornel Fekete Kovács a Kalman Oláh z Maďarska, Jakub Stankiewicz a Piotr Wojtsik z Polska či Matúš Jakabčic a Marián Ševčík ze Slovenska. Čeká nás koncert v Paříži a v květnu několik koncertů v Turecku. Se skupinou Gipsy.cz se v květnu také chystáme do Alžíru, kde nás čekají dvě vystoupení."

Co se týče oblíbené hudby, doporučuje Baroš album tenorsaxofonisty Eli Degibriho s názvem Israeli Song z roku 2010. „Přizval si na něj opravdu hvězdnou rytmiku: nejzkušenějšího kontrabasistu všech dob Rona Cartera a jednoho z nejvíce sensitivních a nejostřílenějších bubeníků Ala Fostera. Na klavír je pak doplňuje Brad Mehldau. Jde o velmi zajímavou sestavu, která neskutečně dobře funguje dohromady."

03601249.jpeg

Z koncertních zážitků nejvíce vzpomíná na nedávný koncert tria Christiana McBrida v pražském The Loop Jazz Clubu. „Byl jsem unešený. Navíc jsem měl možnost seznámit se s McBridem osobně, když uvažoval o koupi českého kontrabasu v Atelieru Paganini."

Kromě již zmíněných koncertů má před sebou Baroš řadu dalších. Z těch významnějších zmiňuje vystoupení na JazzFestu Brno s kvartetem Petra Beneše (24. dubna), Berlínském jazzovém festivalu s kytaristou Andreasem Varadym (20. května) nebo na festivalu Smetanova Litomyšl s Dagmar Peckovou (14. června).

www.tomasbaros.com

autor: Jan Mazura
Spustit audio