Na čem dělá... Vojtěch Procházka

8. červen 2015

Již dvacátý díl tohoto seriálu představuje aktivity svébytného umělce, klavíristy a skladatele Vojtěcha Procházky. Že působí kromě České republiky také ve Skandinávii, je dobře známý fakt. Opakovaně však pracovně navštívil i Portugalsko – naposledy s kapelou Vertigo – a v současné době je na turné v Japonsku. Jeho aktuální i připravované projekty jsou tudíž často mezinárodní a rozhodně si zasluhují pozornost.

„V současné době hlavně hraji. Mám naštěstí možnost si vybírat, takže hraji jen hudbu, která mě zajímá. Pokud bych tuto možnost neměl, radši bych se živil něčím jiným než hraním hudby, které nevěřím. Již několik let se také intezivně zabývám laděním klavírů a letos dokončuji kurz ladění a klavírnictví na Konzervatoři Jana Deyla,“ říká na začátek Procházka.

Pokud jde o Česko, působí zde ve známé kapele Vertigo. „Máme velmi eklektický styl. Naše síla podle mě spočívá právě v tom, že ačkoliv jsme šest silných osobností, dokážeme pracovat společně. Všichni přinášíme do každé skladby svůj vlastní vklad, každý má prostor se vyjádřit. Zároveň se nám nyní podařilo vytvořit jistou rovnováhu v repertoáru. Měníme během koncertu často styly projevu, takže i publikum nás vidí z mnoha různých úhlů,“ popisuje aktuální vývojové stádium sextetu. „Na Vertigu mě baví kombinace svobody až rozjívenosti a striktní rámec kompozice. Mám rád ten moment, kdy všichni musí najednou sepnout a pak jsme dohromady hrozně silní,“ říká.

S touto formací Procházka právě absolvoval turné po Portugalsku. „Byla to úžasná zkušenost. Po dlouhé době jsme si zahráli v Hot Clube v Lisabonu, v jazz klubu s jednou z nejdelších tradic v Evropě. Tento podnik dodnes pokračuje v tradici starých amerických jazz klubů a kapelám, kterým věří, poskytne tři večery za sebou. Muzikanti tak mají jedinečnou možnost zahrát šest setů v tom samém prostoru, na ten samý zvuk. Člověk může přímo zažít, jak hudba roste večer od večera,“ vypráví nadšeně čerstvé zážitky pianista.

 

„V Norsku působím v norsko-českém triu Bergljot, se kterým se nyní vydáváme na turné po Japonsku, což bude velké dobrodružství. Hrajeme čistě improvizovaně, ovšem máme nějaké estetické zásady, protože v klasické sestavě piano/klávesy, basa a bicí je lehké sklouznout ke klasickému zvuku, kdy klavír sóluje nad doprovodem rytmiky. A to nechceme,“ popisuje koncepci kapely.

V rozšířeném obsazení pak s touto formací chystá novou hudbu, tentokrát s pevněji danou formou a strukturou. „Tento rok zároveň pracujeme na prokomponované skladbě pro nás a tři dechové nástroje. Měla by mít kolem padesáti minut a pracujeme v ní jak s tradičně psaným materiálem, tak s grafickou partiturou, experimentujeme s využitím hodinových stopek na podiu, kombinujeme elektroniku s živými nástroji a podobně.“

Dvě nová alba „Dále se v Norsku věnuji klasické severoindické hudbě. Velmi záhy po příjezdu do Oslo jsem potkal úžasnou norsko-indickou houslistku Harpreet Bansal a ihned jsme spolu začali hrát. Zprvu jen ve zkušebně a ve škole, pak jsme dali dohromady společně s norským hráčem na tabla Andreasem Bratlie formaci Bansal Trio. S tímto projektem hrajeme již nějakých pět nebo šest let a v zásadě lze říci, že nás živí hraní indické hudby pro norské školáky,“ objasňuje relativně neočekávaný způsob financování tohoto tělesa. Hudbu Bansal Tria lze slyšet na letos vydaném prvním albu Chandra (Jazzland, 2015).

 

Také tato kapela občas působí v rozšířené verzi. „Bansal Ensemble tvoří Bansal Trio a navíc Adrian Myhr z tria Bergljot a iránský hráč na santur Javid Afsari Rad,“ říká Procházka. „Harpreet píše nové skladby, zkoušíme, hráli jsme v Oslo a v Madridu, nahráli nové demo a máme za sebou workshop s jedním z nejlepších žijících hráčů na tabla, Sukhvinder Pinky Singhem,“ shrnuje.

Letos se Procházka podílel na přípravě ještě jedné desky. „Mám za sebou zajímavé nahrávání v Lisabonu se svými kamarády João Lencastrem z Portugalska a Demianem Cabaudem z Argentiny. S oběma se znám už od své první návštěvy Lisabonu v roce 2003. Vloni mě João pozval na sérii improvizovaných koncertů v Portugalsku. Turné jsme završili koncertem pro koncertní řadu Culturgeste, jejímž dramaturgem je Pedro Costa, šéf jednoho z nejprogresivnějších evropských labelů Clean Feed. Bohužel nahrávka z koncertu nebyla zvukově použitelná, a tak jsme se dohodli, že v rámci turné s Vertigem uděláme nahrávku novou,“ vysvětluje zdánlivě jednoduché řešení. „Měli jsme jen jeden večer, během kterého jsme nahráli asi dvě a půl hodiny hudby. Nikdy jsem nebyl ve studiu s tím, že plán je takový, že je zakázáno cokoliv plánovat. Prostě jsme začali hrát a vše bylo dovoleno. Byl to zajímavý zážitek a myslím, že se nám podařilo společně vytvořit zajímavou a silnou hudbu.“ Je příjemným překvapení, že člověk často působící v zahraničí, zmiňuje při dotazu na zajímavý koncertní zážitek z poslední doby českou kapelu. „Zaujalo mě vystoupení kapely E Converso v klubu Kaštan,“ říká o kvartetu, jehož album Konspirační melodie bylo v anketě ČRo Jazz a hudebních publicistů nedávno vysoce hodnocené.

02334434.jpeg

„Je to uskupení s vlastním pohledem na hudbu, který se vymyká tomu běžnému tuzemskému. A to se mi líbí. Inspirovalo mě, že kluci neváhají nechat skladby krátké a úderné, až syrové. To je stav hudby, který je těžké udržet, protože pokud člověk nedává pozor a nechá se ukolébat pocitem jistoty toho, že ví, co přijde, začíná v tu chvíli hudba znít zažitě, v horším případě vyčpěle.“

Na závěr zve Procházka na nadcházející pražský koncert. „S Vertigem zahrajeme 16.6. od 19.30 v pražském Paláci Akropolis. Představíme jak skladby nahrané na naší poslední desce Taj, tak úplně nový materiál, který jsme zatím hráli pouze v Portugalsku. Moc se na tento koncert těším, doufám, že se nám podaří přenést energii z portugalského turné do Akropole.“

autor: Jan Mazura
Spustit audio