Nový Muff: Muffiny pro otevřené posluchače

V rozhovoru Milana Tesaře tenhle rozpor trefně shrnul Márcel Bárta, který registruje, že hudba pražské pětice je na alternativu moc jazzová a pro jazz zase moc alternativní. Pro otevřené posluchače to však není podstatné. Zeširoka pojatá fúze jazzu a rocku občas zabrousí i do psychedelie, přitom elektronika zde není špatným pánem, ale dobrým pomocníkem.

Muff hraje od počátku ve stejném obsazení, ale všechna alba dokumentují hudební evoluci v poslední dekádě. O jedenáct skladeb se autorsky podělili napůl (tedy s drobnými odchylkami už tradičně) Marcel Bárta a Jakub Zitko, „lichou“ Raz dva tré kvatro podepsal Jiří Šimek, který ve smíchovském studiu MeetFactory začátkem září album také nahrál, smíchal i zmasteroval. 

Vyjma Bártových balad Kindertraum a Dobří lidé, kde jsou páteřními nástroji jeho saxofony, však staví další členité kompozice s velkým dynamickým rozpětím na kolektivním vkladu celé skupiny. Typický rukopis Muff nezapře, namátkou stačí zmínit zálibu v překvapivých samplech, odkazující v Ráz dva tré kvatro („každá kapela má mít hezký písničky, hezký příběhy a 'imidž'... a já si myslim, že 'imidž' nikdy nesmí přebíjet podstatu...“) už ke skladbě Plastic People z eponymního debutu.

Proti starším nahrávkám má Fatalust hutnější zvuk, který staví v expresívnějších momentech na pevných basových linkách Jakuba Vejnara a razantních bicích Romana Víchy. Muff napotřetí ve studiu více zdomácněl. Předchozí album Hypnotix Bum Bum (2016) sice vzniklo při koncertě v dejvické Klubovně, ale s minimálním zastoupením staršího repertoáru postihlo hlavně spontánnější atmosféru a energii živých vystoupení. Tahle chemie se už ale tentokrát pojí s barevnějším zvukem i technologickými možnostmi studia.

Muff – Fatalust

Marcel Bárta – tenorsaxofon, sopránsaxofon, klarinet, hlas

Jiří Šimek – elektrická kytara, efekty

Jakub Zitko – klávesy, samply

Jakub Vejnar – baskytara, efekty

Roman Vícha – bicí, perkuse

Label: Polí5, 2019

muffmusic.com