Petra Ernyeiová v Jazzotéce: Na playback nezpívám!
Jaká alba hýčká talentovaná zpěvačka ve svojí osobní diskotéce? Co ji přesvědčilo, samozřejmě kromě tatínka jazzmana, že se má věnovat nelehké muzikantské dráze? To a mnohem více prozradila Petra Ernyeiová v únorové Jazzotéce.
V pořadu Jazzotéka, který vysílá ČRo Jazz každý třetí pátek v měsíci, zve jeho autor Martin Brunner st. do studia etablované i začínající jazzové hudebníky a probírá se s nimi nahrávkami, které oni sami považují za podstatné pro svůj muzikantský vývoj.
Náladu navodí nahrávka samotného hosta Jazzotéky, přesněji projektu Petra Ernyei Quartet s kytaristy Jaroslavem Šindlerem a Markem Rejhonem a kontrabasistou Janem Greifonerem (kterého v současné sestavě už nahradil Petr Pospíšil). Jde samozřejmě pouze o jedno z oblíbených Petřiných obsazení. Jak sama říká: „Nezpívám akorát na playback, jinak si ráda zahraji v jakékoliv formaci.“
Vzápětí ještě praktická žena upřesní: „Všechny moje kapely jsou ovšem bez bicích, aby se všechno pěkně naskládalo do auta.“ Následuje ještě jedno zpřesnění. Občas se zpěvačka přidá i k big bandu Harlemania v plném obsazení, kde jsou bicí nástroje to poslední, co by se nevešlo do jednoho auta.
Pak už ovšem dojde na vzpomínky z dětství a mládí. „Táta mě celý můj dětský život tlačil do muziky, ale zcela přirozeně. Třeba tím, že s kapelou zkoušel u nás doma. Jednou mi řekl, to už mi bylo asi šestnáct let, ať se naučím pár písniček. Že mě vezme s sebou na festival do Ameriky. Jeli jsme a bylo to senzační!“
Krom muziky, kterou hrála s otcem Andrejem Ernyeim, banjistou specializovaným na tradiční jazz, pochopitelně vnímala i klasické nahrávky. Jaká byla ta úplně první, která Petru opravdu zasáhla?
„To si pamatuji naprosto přesně. Když mi bylo patnáct, přivezl tatínek z Anglie, kam občas jezdíval (připomeňme, že John Andrej Ernyei se v Anglii, konkrétně v Birminghamu, narodil a po událostech roku 1968 tam opět nějakou dobu žil), album Sarah Vaughan.“
Na čem dělá... zpěvačka Petra Ernyeiová
Na to, že je Petra Ernyeiová matkou dvou dětí a hudbou se primárně neživí, její kariéra zpěvačky je poměrně nabitá. Působí ve třech odlišných kapelách včetně vlastního kvartetu, s nímž se právě vrátila z koncertů v Norsku. Orientuje se převážně na swing, ale problém jí nedělají ani jiné odnože jazzu.
„To mi dal, já si ho poslechla a řekla jsem si ‚aha, tak takhle budu jednou zpívat‘. Což se dodnes jaksi nestalo…“ směje se dnes Petra svým představám.
Pochopitelně nemůže následovat žádná jiná nahrávka než se Sarou Vaughan, konkrétně píseň The Nearness of You.
Repertoár Sarah Vaughan byl pro Petru velmi důležitý. „S ním jsem přišla do Originálního pražského synkopického orchestru, kam mě pozval Pavel Klikar. Chtěla jsem zpívat tímto způsobem, ale Pavel řekl, že je to úplný nesmysl a dal mi velký batoh plný kazet s nahrávkami zpěvaček jako Ethel Waters, Anette Hanshaw nebo Ruth Etting. Právě Ruth Etting se mi líbila nejvíc.“
Pokud hádáte, že nyní zazní v pořadu právě kus s Ruth Etting, trefili jste se. Jde o nahrávku Guilty, kterou zpěvačka pořídila v roce 1931, stejně jako např. Bing Crosby. Tedy ve stejné době, kdy ji autoři Whiting, Akst a Kahn poprvé publikovali, přestože velké popularity se dočkala až o patnáct let později jako duet Margaret Whiting (dcery jednoho z autorů) a Johnnyho Desmonda.
Nejen vybraná hudba s důrazem na výjimečné pěvecké osobnosti jazzové historie, ale i příjemné „mluvené slovo“ Petry Ernyeiové stojí za poslech. Přesvědčit se o tom můžete v Jazzotéce, jejíž premiéra proběhne 16. února od 14:00 hodin.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
