Průhledný svět Veroniky Vítové

2. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Veronika Vítová

Veronika Vítová, jedna ze tří zpěvaček vokální skupiny Skety, vydává své první sólové album Průhledný svět. Nahrávka, kterou si autorka sama vydává, je hlavním, ale nikoli jediným tématem Rozhovoru měsíce. 

Sólové album Veroniky Vítové je pestré a od prvních tónů zaujme mimo jiné inspirací lidovou hudbou. Přesto, jak zpěvačka hned na počátku rozhovoru tvrdí, je především jazzové:

„Jazz já osobně chápu jako volnost. A také jako hudbu, která má z toho, čím vším jsem prošla, nejméně hranic. Používám jazzovou harmonii, ale rozhodně se jí nechci limitovat. A nelimituji se ani lidovkami, ani tím, že je to album zčásti popové,“ vyjmenovává Vítová.

Při nahrávání dbala na živost, i když vnímá rozdíl mezi koncertním CD a studiovou nahrávkou. V rámci postprodukce si pohrála především s doprovodnými vokály, které nazpívala výhradně sama. Doprovodnou sestavu sice tvoří především spříznění jazzoví muzikanti, ale výraznou roli na albu hraje například také cimbál. 

Posouvat hranice hlasu

V rozhovoru přijde řeč i na to, jak Veronika Vítová vnímá roli zpěvačky. Je pro ni hlas nástrojem, nositelem příběhů, nebo prostředkem komunikace? Odpovídá: 

„Na prvním místě je to pro mne určitě hudební nástroj. Snažím se to tak brát a všemi možnými směry svůj hlas rozvíjet. Abych si jednoho dne mohla říct, že zazpívám všechno. Snažím se posouvat hranice svého hlasu, nacházet nové výrazové prostředky a nebát se všech možností, které hlas má.

Na tomto novém CD samozřejmě nepoužívám všechno, co jde, to ani není žádoucí. Ale baví mě zpívat různé žánry včetně soudobé hudby a experimentálních poloh. Nedávno jsem se třeba účastnila s Concept Art Orchestra vystoupení, při kterém jsme zpívali hudbu Luboše Soukupa na texty Oldřicha Janoty.“ 

Veronika Vítová

Má-li porovnat své pocity na pódiu při koncertech skupiny Skety a svých vlastních sólových recitálech, říká: „Když člověk stojí na pódiu sám jako zpěvák, je frontmanem a má zodpovědnost za celý koncert, za to, jaká energie tam bude.

Se Sketami jsme si zvolili tu nejtěžší cestu, a sice že zpíváme vlastní tvorbu. Aranže Petra Wajsara jsou vždy výzva. Člověk je nucen používat hlas dvě hodiny bez přestávky v celém rozsahu, není tam čas na odpočinek. Ale ne vždy tam mám funkci frontmana.“ 

Sama sobě manažerem

I když na svém albu Průhledný svět představuje vlastní tvorbu a její autorské písně najdeme i na nové koncertní nahrávce Sket, v poslední době Vítová mnoho času na komponování nemá. Říká: „Čas teď věnuji hlavně práci okolo cédéčka.

Jsem sama sobě manažerem, booking agentem i vydavatelem. Ráda bych našla víc času na komponování a vnitřní klid, ale většinou to prostě dopadá tak, že mám k dispozici třeba dvě hodiny, během kterých buď napíšu písničku, nebo taky ne.“ 

Navzdory těmto časovým omezením má Veronika chuť tvořit dál a těší se, až napíše něco dalšího. „Říkám si, že by bylo hezké si zaexperimentovat s vokály bez kapely a jít v tom trochu jiným směrem než Skety.

Ale líbilo by se mi i nahrát CD s mými oblíbenými jazzovými standardy. Ty mě obklopovaly celý život a existují jich tisíce. Proč si tedy nevybrat ty, které mě oslovují? Nápadů mám spoustu, jen se musí potkat s časem, náladou a financemi,“ vypočítává zpěvačka. 

autor: Milan Tesař
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.

Jan Pokorný, ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu a moderátor

tata.jpg

Tata a jeho syn

Koupit

Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.