Rozhovor měsíce: Kirill Yakovlev a Vzpomínky na nebe

2. březen 2017
03764380.jpeg

Memories Of Heaven je název druhého alba mezinárodní pražské skupiny Cirilic. Jak prozrazuje její kapelník a zakladatel, kytarista Kirill Yakovlev, v našem Rozhovoru měsíce, svými novými skladbami se snaží vyjádřit svou představu hudby, která se hraje v nebi.

Na začátku rozhovoru Kirill Yakovlev vzpomíná, že skupinu Cirilic založil po jam sessionu U Malého Glena v Praze. Byl tam s ukrajinským kontrabasistou Tarasem Voloshchukem a společně potkali nizozemského saxofonistu Cyrilla Oswalda. „Napadlo nás udělat kapelu, která se bude od ostatních lišit,“ říká s tím, že ono odlišení je dáno už právě složením skupiny z hráčů různé národnosti.

Na první desce A Golden Age (2014) se k základnímu triu připojil Yonga Sun, „bubeník z Jižní Koreje s německým pasem, který žije v Holandsku.“ Na novém albu se sestava změnila. Základní rytmiku tvoří spolu s Voloshchukem bubeník Dušan Černák, ale protože oba jsou velmi vytížení, na postu basisty zaskakuje Miloš Klápště a za bicími Dano Šoltis. Kromě toho na novince ve dvou skladbách bubnuje ještě Yonga Sun a v jedné Patrik Sas. Jako hosté pak v jednotlivých skladbách účinkují také houslista Karel Holas a trumpetista Oskar Török. „Jediným důvodem, proč na albu hraje tolik lidí, je pestrost,“ říká Yakovlev.

Ruský kytarista, který v Česku žije od dětství, působil v minulosti mimo jiné v kytarovém kvartetu s tuzemskými spoluhráči. Dnes žádnou stálou českou kapelu nemá, ale Cirilic se díky účasti českých a slovenských hráčů pomalu transformuje v kapelu, v níž spolu hrají hráči z Česka a ze světa.

Kirill Yakovlev v další části rozhovoru vypráví, ve kterých zemích si už jeho kapela našla fanoušky („Od Ameriky po Čínu včetně například Mexika nebo Ázerbájdžánu“). Zatím Cirilic koncertoval pouze v Česku, měl úspěšnější i méně úspěšná období, ale kapelník věří, že s novou deskou, která přináší nové barvy a nový zvuk, se podaří prorazit lépe.

Kirill Yakovlev jako posluchač se zdaleka neomezuje pouze na jazz. Má sice stále rád bebop, ale inspiruje jej elektronická a progresivní hudba, rád si poslechne tuniského loutnistu Dhafera Youssefa nebo ambientní skladby Briana Ena, Roberta Frippa a Biosphere. Zajímají jej barvy a zajímavé techniky hry. To vše se aktuálně promítá do jeho tvorby, ale chuť hrát na jazzových festivalech jej neopouští. „Navíc když vidím někde název jazz fest, všímám si, že to často jazz vůbec není. Taková je teď realita,“ doplňuje.

S pozvolným přerodem hudby skupiny Cirilic od jazzu k fúzi s progresivním rockem a world music se mění i role a využití jednotlivých nástrojů. Patrné je to u basových partů. Taras Voloshchuk hraje nově na elektrický kontrabas, Miloš Klápště na starou baskytaru s výborným zvukem a kromě toho i na koncertech používá analogové syntezátory. „Na nové desce můžete slyšet spoustu vesmírných zvuků à la Pink Floyd, které nahrával právě Miloš,“ prozrazuje Yakovlev.

Jediné dva akustické nástroje na novém albu jsou tak bicí a saxofon. A ani to není úplně pravda, protože Cyrille Oswald na saxofon také hraje s použitím různých efektů. Sám Yakovlev pak hraje na elektro-akustickou kytaru gibson, speciálně seřízenou pro jeho styl hry, a vedle toho také na balalajku. Jako kytarista využívá nyní mnohem více efektů a speciálních technik než na prvním albu.

V další části rozhovoru přijde řeč na skládání hudby. Kirill Yakovlev tvoří nové skladby nejčastěji u klavíru, někdy s kytarou, ale například skladbu Full Moon z nového alba napsal na „kus papíru“ bez nástroje. „Nikdy předem nevím, kdy přijde inspirace,“ glosuje. Jako kytarista je Yakovlev samouk, ale později navštěvoval Vyšší odbornou školu při Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze.

Rozhovor s kytaristou a kapelníkem skupiny Cirilic Kirillem Yakovlevem vede Milan Tesař (Radio Proglas). V pořadu si můžete poslechnout tři skladby z nového alba skupiny Cirilic Memories Of Heaven.