Rozhovor měsíce: Tomáš Baroš a skvělý pocit ze skládání

Na začátku rozhovoru Tomáš Baroš vzpomíná na své hudební začátky. Po studiu na konzervatoři sice získal stipendium na Berklee College of Music, ale této možnosti nevyužil. „V té době jsem se stěhoval do Bratislavy, pak jsem se vrátil do Prahy a oženil jsem se. Mohl jsem se možná dostat úplně jinam, ale teď vedu rodinný život, mám dva kluky a bylo by hodně náročné vozit třeba rodinu do Ameriky,“ říká.

Dnes se sice pohybuje na české scéně, ale neztratil ani kontakty se slovenskou scénou. Navázal na svou dřívější spolupráci se saxofonistou Radovanem Tariškou, v jehož projektu Folklore to Jazz dnes působí. Dále je Baroš členem Rozhlasového Big Bandu Gustava Broma, spolupracuje s českým saxofonistou Ondřejem Štveráčkem nebo s rakouským hráčem Harrym Sokalem a doprovází Idu Kelarovou ve skupině Jazz Famelija.

Tomáš Baroš ve skupině Radovana Tarišky:

S Idou Kelarovou se pojí i jeden z největších Barošových koncertních zážitků. Účastnil se natáčení koncertního DVD Jazz, na kterém zpěvačka se svou sestrou Ivou Bittovou interpretuje jazzové standardy. Koncert se konal ve velkém sále Lucerny, byl vyprodaný a jako host na něm hrál George Mraz. „Já jsem se s ním střídal a měl jsem možnost zahrát si s ním v přídavku Blue Monk na dva kontrabasy. To byla velká věc,“ vzpomíná Tomáš Baroš.

Když se má zamyslet nad českou kontrabasovou školou a nad úspěchy hráčů jako George Mraz nebo Miroslav Vitouš, připomíná Baroš jejich klasickou průpravu. A zdůrazňuje, že každý velký hráč má svůj osobitý styl. Na otázku, jestli pozná podle stylu hry, který kontrabasista hraje, odpovídá: „Myslím, že se to poznat dá. Každý má jiný zvuk a jiný přístup k hraní. Já to poznám.“

Jako své oblíbence na světové scéně vyjmenovává Raye Browna, Davea Hollanda a Johna Patitucciho s tím, že výčet zdaleka není kompletní. Přiznává však, že si nikdy nestahoval konkrétní sóla a nesnažil se je analyzovat: „Spíše jsem poslouchal a nasával určitý koncert hry a způsob sólování a doprovázení.“

Basista Tomáš "Kaštan" Baroš|foto: Petr Vidomus

Tomáš Baroš se může chlubit několika cenami ze soutěží. Bylo mu osmnáct, když získal na festivalu v Ústí nad Labem cenu Jazzman roku. O devět let později zvítězil jako člen Miroslav Hloucal Quartetu v česko-německém projektu Jazz Prix. O soutěžích obecně říká: „Hudba není sport, ale na druhou stranu je to motivace hlavně pro mladé, aby se zdokonalovali. Ale myslím, že nemusí vždy platit, že ten, kdo vyhraje, musí být nejlepší.“ Oba úspěchy jej však potěšily: „Měl jsem z toho velkou radost. Je dobře, že soutěže existují.“

I když se zatím Tomáš Baroš na jazzové scéně dosud uplatňoval především jako sideman, v poslední době se začíná prezentovat i s autorskými skladbami. „Je to skvělý pocit, když člověk slyší, jak jeho skladba zní. Budu v tom pokračovat a zdokonalovat se,“ říká s tím, že rád využije, když mu spoluhráči dají příležitost, aby na koncertě představil něco ze své tvorby.

Součástí rozhovoru, který s Tomášem Barošem vede Milan Tesař (Radio Proglas), jsou tři jeho autorské skladby, které natočil v různých sestavách v čele s Ondřejem Štveráčkem, respektive Lukášem Oravcem.