Rozhovor měsíce: Vilém Spilka, jeden muž v mnoha rolích

Vilém Spilka je jazzový kytarista a skladatel, kapelník Vilém Spilka Quartetu. Je také zakladatelem a uměleckým ředitelem festivalu JazzFestBrno a vedoucím Katedry jazzové interpretace JAMU. Na otázku, ve které z těchto mnoha rolí se obvykle ráno probouzí, odpovídá: 

„Záleží na tom, co se děje večer předtím. Když je večer klidný, probouzím se jako všechno dohromady. Když je divočejší, probouzím se hlavně jako muzikant.“ 

Přiznává však, že kvůli jiným aktivitám si musí čas pro své hudební projekty pečlivě hledat a „kousky času vyškrabávat“. Líčí: „Snažím se každý den držet nástroj v ruce. Navíc učím ve škole, což je výborné na to, abych kytaru měl každý den v ruce a oprašoval ji. Nemohu si dovolit nic neumět, když mám pak mluvit ke studentům, u kterých vnímám neskutečný progres. Kdybych jim neměl co říct, musel bych se sám před sebou stydět.“ 

Po albu Podvod, které obsahovalo jazzové úpravy písní Jana Nedvěda, přišel Spilka s čistě autorskou novinkou Čekání na Toma. Téma desky tentokrát není tak jasně vymezené, ale určité kontury má. 

Moje role je vyvíjet se a snažit se neustále vylepšovat to, čím se festival proslavil, tedy důraz na pravdu v hudbě.

„Sjednocující myšlenka alba byla, že budu reflektovat, co se děje kolem mne – uvnitř mé rodiny a uvnitř rodin mých spoluhráčů. Tři ze čtyř máme malé děti a ty nás inspirují nejvíc.“ Konkrétní inspirací pak byly například dvě Vilémovy dcery, pro které složil píseň Ach, dcerko, dcerko. A pak také Tom, syn saxofonisty Radka Zapadla, který žije s poruchou autistického spektra a jehož příběh dal albu název. 

Brněnská jazzová líheň

V další části rozhovoru se řeč stočí na výuku na JAMU a na mladé osobnosti, které jazzová katedra v Brně generuje. Spilka spontánně vyjmenovává tři hráče, kteří na škole studovali a které dnes řadí do první ligy našeho jazzu: Martin Konvička, Peter Korman a Kristián Kuruc. Jako velmi nadějné pak vnímá trio, které tvoří dva studenti JAMU, Štefan Szabó a Petr Maceček, a jejich kolegyně z pražské HAMU Michaela Turcerová. O sestavě, která letos vystoupí i na JazzFestu Brno, Spilka říká: „Mají našlápnuto, mohli by v tomto složení fungovat i desítky let.“ 

V rámci Katedry jazzové interpretace JAMU působí také studentský big band. „Daří se mu fungovat podle toho, jak se daří obsadit jednotlivé sekce. Rytmická sekce není problém, bubeníků i klavíristů je dost, kytaristů je v jazzu dokonce nadbytek. Problém jsou dechové nástroje a především trombóny a taktéž trubky,“ vyjmenovává Spilka, vedoucí katedry a také dramaturg JazzFestu. 

Vilém Spilka Quartet a Tom|foto: Roman Franc

O své roli dramaturga velkého jazzového festivalu říká: „Moje role je vyvíjet se a snažit se neustále vylepšovat to, čím se festival proslavil, tedy důraz na pravdu v hudbě. Musím se v hudbě neustále vzdělávat, sledovat, co se děje. Naším úkolem není nechat se vláčet trendy, ale spíše je vytvářet. Reflektovat, co sám považuji v hudbě za kvalitní a ukazovat současnou tvář jazzu, který je momentálně velmi pestrý. Jazz je pořád životný žánr.“  

Má-li dát konkrétní tipy z letošního programu, zmiňuje saxofonistku Nubyu Garciu a varhaníka Delvona Lamara, zástupce nastupující jazzové generace, kteří vystoupí 24. dubna v brněnském Sono Centru. Jedinečný bude také večer s americkou zpěvačkou Lizz Wright, která v Česku už vystoupila na festivalech Struny podzimu a Blues Alive. V Brně gospelová interpretka vystoupí 3. května s doprovodem české rytmiky a Filharmonie Brno.