Video: Podívejte se na dokument o vzniku fotografie „My jsme jazz!“

3. březen 2020

Když jsme loni v létě začali připravovat akci „největšího focení českých jazzmanů v historii“, bylo jasné, že dva fotografové nám stačit nebudou. Šlo o mimořádnou událost, kterou jsme chtěli zachytit co nejpodrobněji. Výsledkem je videodokument „My jsme jazz!“, který můžete zhlédnout níže. 

Předobrazem naší práce byl dokument A Great Day in Harlem, který na základě rozhovorů s pamětníky slavného focení jazzmanů v Harlemu natočila v roce 1994 režisérka Jean Bach.

Čtěte také

Z novějších srovnatelných filmů nás inspiroval dokument A Great Day in Paris (2017), který o podobném setkání francouzských jazzmanů natočila kanadská režisérka Michka Saäl. 

Zatímco Jean Bach mohla vyjít při natáčení pouze z dobových amatérských videozáběrů, které při focení v Harlemu roku 1958 pořídila žena basisty Miltona Hintona, my jsme využili zázemí AV týmu Českého rozhlasu a na zahradě v Karlíně natáčeli na tři kamery.

Část týmu při natáčení s Laco Deczim

O atmosféře na místě patrně nejlépe vypovídají hrubé reportážní záběry, kterých jsme natočili něco přes hodinu: bylo vzrušující prožívat při střihu znovu a znovu ten moment shledání více než stovky jazzmanů na jednom místě. Vzduchem létají fórky, povídají historky, hledají záskoky na večer...

Reportážní záběry jsme ovšem potřebovali doplnit rozhovory s jazzmany, jejichž výpovědi měly dát vyprávění celkovou dějovou linku. Na místě jsme jich stihli pořídit zhruba deset, mimo jiné s Jaromírem Honzákem, Emilem Viklickým, Markétou Smejkalovou nebo s Yvonne Sanchez. 

Určitě bylo o čem mluvit: nebavili jsme se totiž jen o dojmech ze setkání (takové otázky by se brzy vyčerpaly), ale i o tématech s obecnějším přesahem.

„O atmosféře na místě patrně nejlépe vypovídají hrubé reportážní záběry.“

Zajímalo nás například, co pro dané respondenty znamená být jazzmanem, zda jsou schopni hudebníci táhnout za jeden provaz, nebo jak podle nich bude jazz vypadat za padesát let. Sestřih toho nejlepšího najdete ve výše zveřejněném dokumentu. 

Kapitola sama pro sebe byly dotáčky s trumpetistou Laco Deczim zhruba o měsíc později po hlavním focení. Svérázný jazzový samorost se ho nemohl zúčastnit, a tak jsme se jej pokusili „vtáhnout do děje“ alespoň natočením improvizované hrané scénky, kterou najdete v samém závěru dokumentu. Více o natáčení s Deczim ale píšeme v samostatném článku. 

Tým focení jazzmanů 2019

Hlavní organizátor: Petr Vidomus, ČRo Jazz

Inspirace: Art Kane, Libor Šmoldas

Fotografové: Khalil Baalbaki (hlavní fotografie), Jiří Šeda (reportážní foto)

Kamera: David Loch, Josef Tuka, Ondřej Manda

Střih: Ondřej Manda

Produkce: Markéta Štefflová, Jan Kyncl, Petr Vidomus

PR a marketing: Marika Mazáková

Rozhovory na místě: Jan Kyncl, Dalibor Zíta, Tomáš Černý, Petr Vidomus

Grafika: Vladimír Staněk

Web: Dalibor Zíta

autor: Petr Vidomus