Vít Křišťan v Jazzotéce: V šestnácti jsem se zbláznil do Billa Evanse
Jaká hudba byla zásadní pro pianistu, skladatele a také pedagoga Víta Křišťana? Čekali byste, že k jeho formativnímu poslechu patřil rap, metal i český hip hop? Věřte, že Vít vody lednové Jazzotéky příjemně rozčeřil. Ale nebojte, jazz zcela převládá.
V pořadu Jazzotéka, který vysílá ČRo Jazz každý třetí pátek v měsíci, zve jeho autor Martin Brunner st. do studia etablované i začínající jazzové hudebníky a probírá se s nimi nahrávkami, které oni sami považují za podstatné pro svůj muzikantský vývoj.
Na úvod zazní ukázka ze skladby samotného hosta, Inner Dance ještě z profilového debutu Imprints. Poté Vít Křišťan na dotaz moderátora zrekapituluje stručný životopis, do kterého patří i dětství v Humpolci a tamní ZUŠ.
„Je tam výborná ZUŠka Gustava Mahlera a výborná paní učitelka Hana Punčochářová, která mi dala základy piana,“ vzpomíná muzikant. A můžeme spekulovat, že i díky dobrým zkušenostem s výukou v dětství se stal z Víta Křišťana také pedagog z přesvědčení.
„V Humpolci vznikla i první kapela, ve které jsem působil, taková spíše popová. Ale asi i díky bráchovi, který se učil na saxofon a zajímal o jazz, jsem se k jazzu dostal i já,“ dodává zpovídaný. „Tak to možná vzniklo, díky bratrovu učiteli saxofonu. Protože jinak jsem v Humpolci neměl moc šancí setkat se s jazzem a vlastně s živě hranou muzikou vůbec.“
Na čem dělá... pianista Vít Křišťan
Čas pianisty a skladatele Víta Křišťana se jako u řady jeho kolegů dělí mezi koncerty, učení a psaní nové hudby. Působí momentálně ve velkém množství kapel, často i jako autor, a tak není divu, že nedílnou součástí jeho života je dnes i hledání určitého klidu a životní rovnováhy.
Zřejmě prvním jazzovým hudebníkem, který díky bratrovi Víta zaujal, se stal Stan Getz. V šestnácti ovšem začal Vít jezdit do Prahy na Jazzové dílny a tehdy už pochopitelně získal mnohem větší rozhled.
Svůj „patnáctiletý“ vkus Vít demonstroval skladbou, o které doufá, že „posluchače stanice Český rozhlas Jazz příliš nevyděsí“ – konkrétně Wake Up (1992) z eponymního debutu kalifornské rapmetalové kapely Rage Against The Machine. Netušíme, zda vyděsí či nikoliv, je však vždy dobré rozšířit si obzor, že?
Stejně tak je zajímavé, když v hostově výběru následuje, zřejmě poprvé v historii vysílání stanice ČRo Jazz, snímek – byť zkrácený – hip hopového dua Indy & Wich. „Když jsem po letech kvůli Jazzotéce hledal věci, které jsem v dětství poslouchal, na jednu stranu jsem se tomu usmíval, ale na straně druhé musím říci, že text skladby Síla slova není špatný.“
Volba hip hopu v souvislosti s jazzem samozřejmě vůbec není mimo. „Já už v tom tehdy slyšel jazzové harmonie. Hiphopeři si ostatně často berou smyčky z jazzových nahrávek,“ vysvětlil Křišťan regulérnost svojí posluchačské cesty.
K úlevě moderátora ovšem následuje již zmíněný Stan Getz. Konkrétně Jobimův evergreen Corcovado (Quiet Nights of Quiet Stars), ve verzi z živého alba Getz Au Go Go (1964) s legendární brazilskou zpěvačkou Astrud Gilberto.
Rozhovor měsíce: Vít Křišťan a jeho české i mezinárodní aktivity
Pianista Vít Křišťan se pustil s vervou do ambiciózního tria s Jaromírem Honzákem a Romanem Víchou, s česko-polským kvintetem Inner Spaces chystá album s Davidem Dorůžkou, spolupracuje s dánskými hudebníky, a překvapivě se pustil také do zpěvu. V Rozhovoru měsíce jej můžete na Euro Jazzu slyšet v premiéře 4.11. ve 14:00.
Co pianisté? Jistě, první Vítovou volbou byl Bill Evans. „Jeho deska Waltz for Debby ze šedesátého druhého roku byla první, kterou jsem opravdu poslouchal kolem dokola. Jak se mi líbil uhlazený zvuk a krásné melodie Stana Getze, tak mě Bill Evans zaujal barvou akordů a bohatostí pianového zvuku. Naprosto jsem se do té desky zbláznil. Tam jsem si tenkrát, v nějakých šestnácti sedmnácti letech, uvědomil, že jazzové piano pro mě bude asi to pravé.“
Pro nás posluchače je každopádně skvělé, že se Vít tehdy zbláznil nejen například do spolužačky, ale i do jazzové ikony.
Na dotaz ohledně fusion, obvyklého mostu rockových fandů k jazzu, zareagoval Křišťan odmítavě: „Přiznám se, že to mě tenkrát moc neoslovilo. Oslovil mě spíše jazz akustický a hodně jsem se zajímal o samotné piano v akustickém jazzu.“
Pochopitelně dojde na řadu dalších zajímavých témat a spoustu dobré muziky, ale více prozrazovat nebudeme. Nenechejte si ujít Jazzotéku s Vítem Křišťanem, jejíž premiéra proběhne v pátek 19. ledna od 14:00 hodin.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
