Vojtěch Drnek: Na akordeon jinak

28. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vojtěch Drnek

Nejnovější vydání pořadu Tak to slyším já se neustále vracelo k jednomu tématu ‒ k akordeonu. V aktuálním díle jsme totiž testovali sluch akordeonisty Vojtěcha Drnka, hledajícím pro tento nástroj nové zvukové možnosti.

Drnek je ovšem také jedním z provozovatelů nového labelu Ma Records a pracuje pro vydavatelství Heartcore Records, které v Berlíně založil kytarista Kurt Rosenwinkel. Souběžně s naším rozhovorem je ještě třeba zmínit vydání nového alba tria Treetop, které kromě Vojtěcha tvoří  trombonista Richard Šanda a basista Michal Šelep.

Na úvod je dobré uvést na pravou míru důležitou věc ‒ akordeon je dechový nástroj. Patří do skupiny aerofonů. Vojtěch Drnek navíc hraje na tzv. knoflíkový akordeon. „Když hraju tradičnější styly, používám akordeon jako dechový nástroj,“ vysvětluje náš host. „Resp. jako rozšíření dechového nástroje. Když hrajeme s Hot Brew aranže swingových písní, tak to aranžuju tak, že tenorsaxofon je spodní hlas a já hraju zbytek saxofonové sekce.“

Nenechat se zvukem svést

To nám Vojtěch vysvětlil nad (bezchybně identifikovanou) nahrávkou skladby Blue In Green od Billa Evanse. „Evanse jsem stahoval, občas i nějaké kytaristy… Snažím se ty přístupy různě zkoumat a zkoušet, co funguje líp, nebo hůř. Velký problém je, že zvuk člověka někam vede. Takže ‒ nenechat se tam vést!“

Kapelu Jaromíra Honzáka poznal náš host také bez potíží. Odtud byl jen krůček k dotazu, jak se host dostal k jazzu: „K jazzu jsem se poprvé dostal díky tancování. Swingovému tancování. Dokonce jsem to i chvilku v Ostravě učil. Začal jsem poslouchat hlavně swing. A potom jsem se chronologicky dostával k soudobějšímu jazzu. Když hraju swing, tak hrajeme převážně pro tanečníky. To je paráda ‒ člověk si uvědomí původní účel swingu. A sledovat prvky swingu, které přešly do současného jazzu, je docela zábavné.“

Vojta Drnek

Zcela podle očekávání poznal náš host i nahrávku kapely Tryptych. Ta vyšla u labelu Ma Records, mezi jehož iniciátory Vojtěch patřil. „Michal Wroblewski byl vedoucím mého magisterského projektu na JAMU. Dva roky jsme spolu intenzivně pracovali, ale také se bavili o managementu kapel a stavu scény v Česku ‒ a z jedné takové dlouhé debaty vzešlo, že by bylo fajn něčím zastřešit specifický niche české scény ‒ přechod mezi volnou improvizací a jazzovou hudbou. Ráno jsme si zavolali, zjistili jsme, že je to velmi zajímavý nápad… a asi týden potom už jsme vydávali první desku.“

Učedníkem u Rosenwinkela

Jednoduchá hádanka byla i ta poslední ‒ americký kytarista Kurt Rosenwinkel je totiž Vojtěchovým šéfem v labelu Heartcore Records v Berlíně. Dají se aktivity obou labelů porovnat?

„Labely mají různý účel. Třeba Ma Records je spíše zastřešující značka, producentsky se na deskách podílíme málokdy. Heartcore Records je label, který vyloženě produkuje desky. Kurt má doma studio, je schopný všechno nahrát a pak míří na zahraniční trh i ohledně prodeje fyzických nosičů. Což je něco úplně jiného, než co děláme my.“

trio Treetop

A protože Vojtěch momentálně žije v Berlíně, kde by rád propagoval českou scénu, zeptali jsme se i na to, jakým způsobem lze na zahraničním trhu uspět. „Do zahraničí se nedá dostat nic bez osobního doporučení. Je to těžké, je to pomalá práce a není na to žádná jednoznačná odpověď. Aby se člověk dostal do berlínského klubu A-Trane, tak musí přijít do kanceláře a přemluvit toho, co tam sedí, že tam chce hrát.“

Dodáváme jen, že rozhovor se dotknul i dalších témat. Ať už to byl vztah Vojtěcha Drnka k českým jazzovým akordeonovým legendám, jeho cesta k avantgardnímu jazzu nebo vyprávění o studijním pobytu v Linzi. Srdečně zveme k poslechu záznamu!

Spustit audio

Související