Brilantní basistka Linda Oh se vrací do Prahy, poslechněte si její příběh

Linda May Han Oh se narodila 25. srpna roku 1984 v Malajsii. Když jí byly tři, odstěhovala se se svými rodiči a dvěma staršími sestrami do australského Perthu. O rok později se začala učit na klavír, aby jej na škole vyměnila za klarinet a fagot. 

Láska k tomuhle klasickému dřevěnému dechovému nástroji jí vydržela až na střední, než jí její strýček daroval baskytaru. Pak už bylo celkem jasno. Hrála v rockových i jazzových kapelách a vzhlížela nejen k baskytaristům – Michaelu Flea Balzarymu z Red Hot Chilli Peppers, Johnu Paulovi Jonesovi z Led Zeppelin, Jaku Pastoriovi, ale také k Rayi Brownovi, Paulu Chambersovi nebo Davu Hollandovi. 

Lindě Oh tento rok vyšla sólová deska 'Aventurine', část je k poslechu online: 

V New Yorku, kde dodnes působí, se poprvé ocitla jako stipendistka programu pro talentované jazzové muzikantky s názvem Sisters In Jazz a dále pokračovala v magisterském studiu na Manhattan School Of Music. 

Trumpetista Dave Douglas poskytl Lindě Oh svá ochranná křídla při natáčení jejího druhého sólového alba nazvaného Initial Here. Desku vydanou v roce 2012 Linda brala jako návrat ke svým kořenům. V některých skladbách tak zní baskytara a v jedné, v podání hostující zpěvačky Jen Shyu, i mandarínština. 

„Mandarínština byl jazyk mého útlého dětství. Ovšem jak jsme se přestěhovali do Perthu, ztrácelo smysl v tom dále pokračovat. Snažili jsme se v nové zemi maximálně integrovat. Až v dospělosti jsem cítila lítost, že jsem se jazyku svého původu víc nevěnovala,“ vzpomíná v rozhovoru s National Public Radio Linda Oh.

Linda Oh tvoří skladby i pro smyčcový orchestr: 

Brzy po albu Initial Here se Linda zapojila do zřejmě hudebně nejotevřenějšího projektu její dosavadní kariéry, když se stala členkou rytmiky skupiny, která natáčela debutové album americké zpěvačky s indickými kořeny Kavity Shah, mimochodem také absolventky Manhattan School Of Music. S ohromující lehkostí se na něm snoubí africká, indická a latinskoamerická hudba s jazzem, čemu dopomáhá plejáda skvělých muzikantů, kytaristou Lionelem Louekem a tablistou Stephenem Celluccim počínaje a malijským hráčem na koru Yacoubou Sissokem konče.

„Někteří lidé tvrdí, že ženy jsou obdařeny specifickým estetickým cítěním,“ říká Linda. „Já ale musím dodat, že v jednom poslechovém testu si jednou někdo myslel, že jsem Christian McBride. Myslím, že takových testů by se mělo dělat víc, lidé by pak byli méně předpojatí, poslouchali by víc ušima a méně očima.“ 

Na otázku, zda má nějaký ženský vzor, má však jednoznačnou odpověď. Meshell Ndegeocello. „Neuvěřitelně ryzí a upřímné muzikantství; z jejího přístupu vždycky cítím, že obnažuje celou svou duši,“ vyznává se.

Linda May Han Oh|foto:Shervin Lainez

S albem Walk Against Wind z roku 2017 získalo nové kvality také její kvarteto. V jedenácti autorských skladbách zde v takřka telepatické souhře excelují kytarista Esperanzy Spalding Matthew Stevens, bubeník Justin Brown, známý například ze své spolupráce s Thundercatem, a saxofonista Ben Wendel. 

V některých skladbách se Linda opět vrací k baskytaře. A nechybí ani hosté - Minji Park na korejské perkuse a také nám už dobře známý pianista Fabian Almazan, tentokrát i v roli vydavatele. A ne ledajakého, Biophilia Records, které založil, si dává za cíl maximální udržitelnost - alba vydává výhradně elektronicky a jediným fyzickým artefaktem zůstává obal alba, vyrobený z papíru, ve formě, která připomíná origami.

Název i koncept desky Walk Against Wind je prý inspirovaný legendárním mimem Marcelem Marceauem a odkazuje také k přesvědčení, že, viděno z dlouhodobé perspektivy, složitější cesty jsou často víc obohacující.

A na co se s Lindou můžeme těšit v budoucnu? Nějakou dobu už podle informací v médiích čeká na vydání nová deska natočená s kytaristou Patem Methenym, v jehož kapele Linda dlouhodobě hraje. Linda slibuje také nové triové album s trubkou. A v nejbližší budoucnosti, konkrétně 30. října, si můžete zajít do pražského Kulturního centra Novodvorská poslechnout Lindino kvarteto naživo.