Filip Spálený v Jazzotéce: Hudební nástroje mají duši

Vezme tubista a baskytarista Filip Spálený muziku od podlahy, tedy od basové linky? Co formovalo hudební vkus žánrově všestranného hudebníka? Určitě to nebylo jen osobité pojetí blues otce Jana Spáleného.

Filip Spálený patří k hudebníkům v pravém smyslu nadžánrovým. Stačí si připomenout pár muzikantů a kapel, se kterými hrál či hraje: Milan Svoboda, Los Quemados, Jana Koubková, Vibe Fantasy, ale také Jaroslav Uhlíř, Michal Tučný, Miro Žbirka, Sto zvířat, alternativní folkařky Sestry Steinovy, Jablkoň a dokonce Karel Gott.

Jako svoji vizitku vybral host autorskou kompozici Afyon Dream z alba Duck Night (2019) v podání kapely Los Quemados, kde hraje spolu s Jakubem Doležalem, Janem Bálkem a Ondřejem Pomajslem: „Skladba tematicky pojednává o tureckém městě Afyonkarahisar, kam pravidelně jezdíme s různými kapelami hrát na jazzový festival.“

Nástroje mají duši

Následující povídání o baskytarách a také vzpomínku na kytaráře Petera Jurkoviče hostitel omluví jako odbíhání od hlavního tématu Jazzotéky. Jde však o odbočku zajímavou, vždyť jak říká host, „nástroje mají duši“. Je snadné stát se jejich sběratelem. A co se týče Petera, jde o vzpomínku milou a pietní.

Basové sny v Mozarteu

Filip Spálený vysvětlí, jak se stal ctitelem hlubokých tónů. „Jelikož táta dělal hudební režii v Mozarteu, jako malé dítě jsem tam s ním občas chodil, protože mě musel hlídat. Byl jsem u natáčení desek různých žánrů a vždy se nahrávala rytmika. Basa a buben. Z toho jsem byl úplně hotový a zůstalo mi to v hlavě. Od té doby jsem snil, že budu hrát na basu.“

Čtěte také

„S tátou jsem hrál od šestnácti let na tubu, v sedmnácti už jsem se stal stálým členem kapely, ještě v dobách, kdy tam hrál Petr Kalandra. A teď se mi trochu plete, jestli jsem dřív začal hrát se skupinou Šavle meče, nebo v Contrabandu Milana Svobody,“ vzpomíná host na profesní začátky.

Když přijde řeč na tubu, zvolí Filip Spálený skladbu podle svého gusta: „Je to legendární tubista Howard Johnson, konkrétně ve standardu Stolen Moments. Vydal takovou zajímavou desku Gravity!!! (1995), což je vlastně tubová deska. Hostuje na ní asi osm světoznámých výborných virtuózních tubistů. Zrovna ve Stolen Moments hraje první sólo Howard Johnson, druhé Dave Bargeron, jehož sóla jsou opravdu famózní a hraje skvěle jazz i klasiku...“

Dodejme smutnou věc, kterou Filip Spálený ani Martin Brunner v době natáčení rozhovoru ještě nemohli vědět. Howard Johnson zesnul po dlouhé nemoci, ve věku 79 let, v ranních hodinách 11. ledna 2021. Zprávu potvrdila prostřednictvím Facebooku jeho partnerka Nancy Olewine zrovna ve chvíli, kdy pisatel připravoval tuto upoutávku. Věnujme Howardu Johnsonovi při poslechu vzpomínku.

Filip Spálený

Následující nahrávka je věnována pro změnu baskytaristovi, Stanleymu Clarkovi. „Ve skladbě je hodně rockových prvků, s Clarkem v ní hraje kytarista Ritchie Kotzen. Je také zajímavé, že Clarke na svých deskách hodně využívá housle. Líbí se mi jeho pojetí hry. Používá tenorové ladění baskytary, není to piccolo bass, jak se někteří mylně domnívají. Má čtyřstrunnou basu, ale nahoře má notu C jako na šestistrunné base.“

Konkrétně host vybral úvodní skladbu V-Wave z eponymního alba projektu Vertú z roku 1999. Vedle dvou zmíněných pánů tu hraje na bicí Lenny White a s nimi dvě dámy. Houslistka Karen Briggs a klávesistka Rachel Z.

Inspirace z daleka

V další nahrávce se posuneme k poněkud výše laděnému instrumentu a vydáme do Brazílie. I když vlastně i do New Yorku, kde dnes sídlí brazilský kytarista Chico Pinheiro. „Dostal jsem se k němu, když jsme dělali koncerty s Adrianem Trindade, hráli jsme přímo některé věci od Chica Pinheira a dostal jsem také nějaké desky. Na písni Tocador de Violão, což znamená prostě Kytarista, se podílel opravdu legendární brazilský zpěvák a písničkář João Bosco.“

V souvislosti s brazilskou hudbou se Filip Spálený svěří, že ho baví latina. A nejen ta. „Mám rád i vlivy africké a hodně se mi líbí také hudba arabská. Nebo melodika indická, s Milanem Svobodou jsme si byli v Indii i zahrát. Tím, jak cestuji, přičichnu k různé muzice.“

Host v líčení inspirativních cest pokračuje: „V Mexiku jsem se seznámil se zpěvačkou a skladatelkou Andreou Ruilova a pak s ní i hrál. Studovala hudbu například na Kubě a latinské styly umí pochopitelně výborně interpretovat a také v nich komponuje. Jde o jiné chápání rytmu, jiný pohled na hudbu a je to bezvadné.“

Doufáme, že jsme vás krátkou psanou ukázkou navnadili k poslechu celé Jazzotéky. Ať už v premiéře na ČRo Jazz, nebo kdykoliv později ze záznamu.

autoři: Martin Brunner St. , Tomáš S. Polívka
Spustit audio

Související