Hudební publicisté k jazzovému albu roku: Čtěte druhý díl ankety

21. leden 2019
Mantaban: Jan Jirucha, Jiří Hodina, Petr Kalfus

Přinášíme druhý díl ankety o nejlepší české jazzové album roku 2018. Jak nahrávky hodnotili oslovení jazzoví publicisté a promotéři? Níže se dozvíte podrobnosti.

VÁCLAV VRANÝ (ČRo Vltava)

Mantaban – Neonový Folk

Debutové etno-jazzové album Neonový folk skupiny Mantaban se svojí multižánrovou rozostřeností nese na vlně aktuálního vývoje jednoho silného světového jazzového proudu, kterému nezáleží na hudebním škatulkování a nechce být jen jazzem.

Dokonalá dramaturgie, nadhled v aranžérském zpracování, skvělá hudba, které lze věřit každá nota a každé slovo, to je společná práce zpívajícího houslisty Jiřího Hodiny, saxofonisty Petra Kalfuse a trombonisty Jana Jiruchy. Šikovný manažer by z posluchačsky vlídné a lokálně autentické hudební formace Mantaban jistě dokázal vytvořit velmi atraktivní českou kapelu pro zahraniční festivaly a kluby.

Zlámal/Toman – Brünnwerk

Bez legrace, možná máme co do činění s nejvtipnějším českým jazzovým albem. Členové projektu Brünnwerk, saxofonista Pavel Zlámal a charizmatický zpěvák, rapper, textař, mluvčí či bavič Petr Rybíz Toman, otevřeli stavidla „poezii všedního dne“ doprovázené soudobým jazzem v okouzlujícím dada ladění.

Čtěte takéPavel Zlámal v Rozhovoru měsíce: Hudba bez předepsaných plánů

Ke svezení v poměrně progresivním hudebním vláčku jménem Brünnwerk, který by se snad dal popsat kombinací českých J.A.R. a amerických The Bad Plus s Ethanem Iversonem, se totiž nechtěně, avšak nakonec s povděkem a procvičenou bránicí, nechali zlákat i někteří velmi konzervativní posluchači, jimž na několik dní uvízly v paměti různé ztřeštěné verše alba. Odvážná deska Brünnwerk tedy byla dokonce úspěšně otestována na lidech.

PAVEL VÍŠEK (Rock & All)

V roce 2018 vyšlo více pozoruhodných alb, ale nejvíce mě zaujala Iluzja, první sólovka Doroty Barové. Violoncellistka a současně majitelka krásného sametového hlasu, jež vedle dua Tara Fuki a Vertiga působí třeba i v rockovém projektu Tugriki, využila příležitost udělat si desku úplně po svém a zúročila při této příležitosti i svou erudici aranžérskou a producentskou. Jde o komorní album s jasným názorem. 

TOMÁŠ KATSCHNER (Jazzinec)

Musím začít deskou Grace & Gratitude Karla Růžičky a amerických prvoligových jazzmanů. Když Karel odešel do Yorku, řada lidí tu předpovídala, že se do roka vrátí. A nejen že se mu tam podařilo uchytit, ale teď i nahrál autorskou desku s tak skvělými muzikanty. Karle – gratuluji!

Čtěte takéAnatomie lásky: Zpěvačka Marta Kloučková představuje sólový debut

Skvělé autorské album Loving Season od Marty Kloučkové, které není jen sbírkou aktuální tvorby, ale koncepční záležitostí, kde Marta zúročuje své životní i muzikantské zkušenosti. Album s přesahy a s výtečnou instrumentací.

Jan Kavka Trio – líbí se mi melodické nápady Jana Kavky a výborná komunikace v kapele. Nicméně v uších mám jejich koncerty, jejich šťavnatost se úplně stoprocentně na desku přenést nepodařilo. Přesto palec nahoru za další silnou postavu na českém pianovém jazzovém nebi.

Určitě bych měl pokračovat deskami Najponka a také Otty Hejnice, zmínit Concept Art Orchestra – to všechno fakt chci a jsou to pro mě také desky roku. Zmíním ale asi překvapivě Zabelov Group. Už jsem měl pocit, že mě na naší scéně jen těžko něco překvapí, ale tohle duo mi zamotalo hlavu. Jasný názor a silná výpověď.

VLADIMÍR KOUŘIL (hudební publicista)

Pavel Zlámal & PQ: Tyče nevyhnutelné

Karel Růžička Quartet: Grace & Gratitude

Dvě zdánlivě zcela odlišné nahrávky skvělých muzikantů! „Zlámalovci“ představují návaznost na přiměřeně zkázněnou jazzovou avantgardu post-freejazzového období a Růžička se svými Američany první kategorie zase souzní s podstatou moderního jazzu šedesátých let, což znamená, že jsou pevně přimknuti ke stoletému kmenu jazzu obecně.

Spustit audio

Související