Jazz Test: Jazzový houslista Adam Baldych koketuje se starou hudbou. Dopadlo to na výbornou
Fenomenální polský houslista a skladatel Adam Baldych využil na albu Sacrum Profanum inspirace středověkou a renesanční muzikou. A stejně jako třeba „náš“ Jaromír Honzák potvrdil, že stará hudba si s jazzem rozumí. Sledujte Jazz Test, tentokrát s Tomášem S. Polívkou!
V Polsku se Adam Baldych proslavil už jako šestnáctiletý. Když ne jako zázračné dítě, tedy určitě jako „zázračný mladík“. Rodnou zemi ovšem brzy přerostl. Velké popularitě se těší v Německu a ve Skandinávii, kde s ním spolupracovali třeba Helge Lien, Lars Danielsson nebo Marius Neset. Jednu desku natočil i s izraelským pianistou Yaronem Hermanem.
Samotný Baldych tvrdí, že ze studií klasické hudby ho vyhodili kvůli neochotě učit se klasická dogmata. Kvůli lásce k jazzu a improvizaci, snaze hrát na housle „jinak než se má“. Jenže ani tato skutečnost mu nepokazila vztah k samotné klasické hudbě. Naopak, album Sacrum Profanum se rozhodl natočit právě proto, že cítil ohromnou potřebu svoji „starou lásku“ oživit. Jak napovídá už název, spojuje na desce témata duchovní a světská. Polovinu skladeb tvoří úpravy hudby „vážné“, polovinu kompozic si napsal sám.
Základem jsou přepracované motivy například od anglického renesančního skladatele Thomase Tallise. Nebo, což je velmi zajímavé, úprava chorálu, který napsala ve dvanáctém století legendární Hildegarda z Bingenu. Což byla zcela výjimečná osobnost, abatyše, zakladatelka dvou klášterů, lékařka, vizionářka, filozofka a také skladatelka. Baldycha musela přitahovat už tím, že ve své době nezapadala do žádných „škatulek“ a stereotypů.
Baldych se ovšem neinspiroval jen starou hudbou. Přepracoval si pro housle a jazzové combo také Koncert pro violu a orchestr od tatarské soudobé skladatelky Sofie Gubajduliny a sedne mu výborně. Ve svých vlastních kompozicích, které tvoří polovinu alba, pak přirozeně navazuje na klasicizující postupy.
Největším kladem alba a zároveň příjemným překvapením je soudržnost materiálu. Ať už totiž pocházejí původní motivy z jakékoliv epochy a z jakéhokoliv žánru, Baldych je zaranžoval současně a k obrazu svému. Nemáte pocit, že posloucháte nějaký classical crossover nebo žánrovou směsku. Zcela platí houslistovu prohlášení, že tohle není album klasické hudby, ale současné sebevyjádření jazzmana, přestože hluboce koření v evropské tradici.
Sacrum Profanum spojuje přemýšlivost a klasickou erudici s houslistovou typickou pocitovostí, s emocemi. Baldych si prostě připsal do diskografie další majstrštyk.
Podívejte se na klip k albu:
Jazz Test č. 29
Adam Bałdych Quartet – Sacrum Profanum
Adam Bałdych – housle, renesanční housle
Krzysztof Dys – klavír, preparovaný klavír, dětské piano
Michał Barański – kontrabas
Dawid Fortuna – bicí nástroje, perkuse.
Související
-
Rozhovor měsíce: Polský houslista Adam Baldych
Polský houslista a skladatel Adam Bałdych (1986) je nesporným objevem posledních let. 2. října ve 14:00 bude hostem Rozhovoru měsíce na ČRo Jazz.
-
Adam Baldych & Helge Lien Trio – Bridges
Setkání polského houslisty Adama Bałdycha a norského klavíristy Helge Liena na území nikoho mezi jazzem a vážnou hudbou si kladlo za cíl stavět mosty. Podařilo se.
-
Adam Baldych & Helge Lien Trio – Brothers
Tragické události často inspirují k hluboké výpovědi. Polský houslista věnoval novinku předčasně zesnulému bratrovi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.