„Jazzoví entomologové“ Pavel Smetáček a Antonín Bílý ve Vinyl Story

Antonín Bílý a Pavel Smetáček s albem Entomologův sen (Traditional Jazz Studio, 1972)
Antonín Bílý a Pavel Smetáček s albem Entomologův sen (Traditional Jazz Studio, 1972)

V květnovém Vinyl Story jsme se podívali na zoubek albu Entomologův sen (1972) legendární formace Traditional Jazz Studio. Mimořádnými hosty pořadu byli dva protagonisté nahrávání, Pavel Smetáček a Antonín Bílý, kteří se na této autorské desce podíleli rovným dílem.

 „Je to zdánlivý paradox,“ řekl ve Vinyl Story Antonín Bílý o tom, že oba skládali v duchu principů starého neworleanského jazzu. „Jazz se mezitím vyvinul do daleko modernější podoby. My jsme nicméně prozkoumávali oblast tradičního jazzu velice důkladně a došli jsme k závěru, že si vyzkoušíme některé nové postupy, které jsme tam nenašli, především v oblasti harmonie,“ vysvětluje dále.

„Nejdůležitější pro nás bylo nacházet nové aspekty v hudební formě, kterou jsme shledávali na klasickém půdorysu tradičního jazzu dosti monotónní. Chtěli jsme si vyzkoušet, co to udělá, pokud využijeme nové formy a přitom zachováme všechny původní aspekty tradičního jazzu.“

I když soubor v roce 1959 – tehdy ještě jako Studijní skupina tradičního jazzu – začínal s co možná nejvěrnějšími rekonstrukcemi skladeb z repertoáru mistrů raného neworleanského jazzu, vlastní tvorba v něm měla místo od počátku. Ostatně už na první singl z roku 1962 byl zařazen Smetáčkův Fejeton, na následující malou desku Bílého V sedmém poschodí. Debutová dlouhohrající deska Trrad Trrad pak obsahovala čtyři původní tituly od Antonína Bílého, Pavla Smetáčka a Hanuše Berky.

Aktualizace neworleánského jazzu

Na desce Entomologův sen se objevily nové nahrávky několika již předtím vydaných skladeb, jiné skladby původně sloužily jako scénická hudba, odtud také jejich poněkud překvapivé názvy.

Třeba Tulák Budulínek byl v roce 1962 součástí studentského loutkového představení Nový Budulínek, k němuž složili hudbu Pavel Smetáček a Antonín Bílý. Pochod ze hry Jen o chlup je znám též pod názvem SOS March; vznikl v roce 1966 pro pražské uvedení hry Thorntona Wildera Jen o chlup (The Skin of Our Teeth), hrané několik sezón ve Stavovském divadle. Traditional Jazz Studio tehdy v inscenaci přímo vystupovalo, a to v uniformách Armády spásy.

Skladba Uvážu oslátko... byla součástí zpracování pašijového příběhu, uvedeného 10. dubna 1968 v pražském kostele sv. Martina ve zdi. Název pochází z První knihy Mojžíšovy – kapitola 49, verš 11: „Uváže k vinnému kmenu osle své, a k výbornému kmenu oslátko oslice své.“ Evangelický týdeník Kostnické jiskry (č. 15/1968) o tom napsal:

„Pianista Traditional Jazz Studia Antonín Bílý spolu se studentem bohosloví Vratislavem Brabencem pracovali na této myšlence téměř celý rok. Spolu s Pavlem Smetáčkem a zpěvačkou Růženou Helebrantovou napsali k pašijím hudbu, která harmonicky a rytmicky navazuje na jazzový projev, zároveň se dotýká církevních středověkých písní.“

Ulicemi vzdušných zámků

Závěrečná Ulice vzdušných zámků je nejnověji vzniklou skladbou na albu. Smetáček ji dokončil začátkem července 1972, těsně před nahráváním: „Tehdy mě leckdo z mého okolí poctil diagnózou služby planým vidinám vzdušných zámků, jež mě prý odváděly od pevné půdy pod nohama. To jsem pobaveně, leč i sebeironicky citací oné diagnózy v názvu dílka potvrdil. Vysnil jsem je i zaznamenal ostatně dosti bláznivě až v noci před nahráváním, ze kterého vzešel i stejnojmenný snímek zařazený do právě nahrávaného alba.“

Mnohé „vzdušné zámky“ se pak Pavlu Smetáčkovi a Traditional Jazz Studiu vskutku vyplnily. Soubor hodně jezdil do zahraničí, zahrál si i na jazzovém festivalu v New Orleansu. Na cestách hudebníci navázali řadu kontaktů s významnými osobnostmi světového jazzu a vedle společného koncertování také vznikla série cenných desek.

Traditional Jazz Studio v dubnu 1972 natáčelo s klarinetistou Albertem Nicholasem, patřícím k zakladatelské generaci neworleanského jazzu (album Poslední blues), později s proslulými klarinetisty a saxofonisty Bennym Watersem (Benny Waters & Traditional Jazz Studio, 1976) a Tonym Scottem (Boomerang, nahráno 1977).

O albu Entomologův sen Pavel Smetáček řekl: „Na desce převažuje interpretace předem nastudovaného notového zápisu nad jednotlivými výkony improvizujících hráčů. Ale tvůrčí podíl členů skupiny je od realizace a dotvoření skladeb stejně neodmyslitelný, jako je tomu u každé hudby, která se uchází o nárok na příslušnost k jazzu.“

Spustit audio

Související