Kendrick Scott: Jsem skladatel ‒ zpěvák. Bicí vnímám melodicky

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bubeník Kendrick Scott

Přední bubeník své generace, hvězda na vzestupu podle Downbeatu, vystoupí se svou kapelou Oracle 10. února v Praze na festivalu Jazz čtyř kontinentů. Osobnost Kendricka Scotta představil lednový Jazz Profil, který můžete poslouchat ze záznamu.

Hudební dětství strávil v kostele. „Moje máma byla vedoucí tamního sboru, takže jsem s ní chodíval na zkoušky. Vlastně jsme tam byli celá rodina, máma hrála na piano, starší brácha na piano a varhany a táta zvučil. Když zkouška skončila, motal jsem se vždycky kolem bubeníka kostelní kapely, jmenoval se Roderick, a škemral jsem, aby mě nechal si zahrát,“ vzpomíná Kendrick. 

Ve 14 bylo prý jeho hlavním životním cílem hrát na virbl v pochodové kapele. Na Willow Ridge High School jednu takovou měli a ke klukům, kteří tehdy byli v řadě virblů, hodně vzhlížel ‒ hráli neskutečné věci, točili paličkami a přitom tancovali. Ale Kendrickova máma rozpoznala jeho talent a přesvědčila ho, že by s ním měl něco dělat. A tak šel na slavnou houstonskou High School for the Performing and Visual Arts. 

Mentor Terence Blanchard

Po čtyřech letech už studoval hudbu jako stipendista na bostonské Berklee College. Krátce před absolutoriem si jej tam vyhlédl trumpetista Terence Blanchard, v jehož kapele pak účinkoval dlouhá léta. „Terence je soudobý Art Blakey v tom, že pěstuje mladé talenty a neustále je povzbuzuje. Připisuju mu velký díl svého úspěchu, ukázal mi cestu,“ vyznává se Kendrick.

Jako lídr debutoval v roce 2006 deskou The Source, která poprvé zaznamenala Scottovu hvězdnou kapelu nazvanou Oracle. Samotný Scott už byl v té době řádně prověřený sideman se zkušenostmi ve formacích takových jmen jako Crusaders, Stefon Harris, Lizz Wright, Maria Schneider nebo Dianne Reeves. 

Bubeník Kendrick Scott

O takřka dekádu později Scottova skupina zaparkovala ve stáji slovutného vydavatelství Blue Note. A to přitom z původní hvězdné sestavy, kterou původně zdobila jména jako Robert Glasper nebo Lionel Loueke, záhy zbyl jen kytarista Mike Moreno. Tedy jen, Scott o něm mluví jako o motoru kapely, jsou koneckonců blízké spřízněné duše už od střední školy. A Kendrick byl schopen zajistit znovu velmi kvalitní obsazení. Za pianem sedí Taylor Eigsti, na basu hraje Joe Sanders, zatímco někdejší basista Derrick Hodge tahá za nitky jako manažer kapely a příležitostný autor skladeb. Strhující barvy basklarinetu, flétny a saxofonů přinesl John Ellis.

Každý svým dílem kapelník

Vztahy se svými spoluhráči si Scott nastavil podle legendárního Charlese Lloyda, v jehož kapele v posledních letech také působí. „Zásadní věc, kterou jsem se od Charlese naučil, je to, že každý potřebuje sdílet vlastnictví,“ vysvětluje Kendrick. „Oracle by nebyl tím, čím je, když by každý z jeho členů nebyl vlastníkem kapely. Jsme rovnými spoluvlastníky naší hudby i uměleckého záměru.”

Kladu na to důraz, aby lidé z mých koncertů odcházeli a pobrukovali si nějakou melodii, která je chytla.

Zatím poslední album skupiny Oracle vyšlo loni a nese název A Wall Becomes A Bridge. Zatímco řada posluchačů a novinářů má tendenci vykládat tento název jako odpověď na současné politické a sociální problémy americké společnosti, Scott se nechal slyšet, že jde spíše o osobní záležitost:

„Měl jsem to štěstí, že jsem v životě mohl spolupracovat s řadou opravdu výjimečných osobností, a někdy jsem možná trochu zbytečně moc času strávil tím, že jsem se s nimi porovnával. Až jsem se dostal do stadia, kdy jsem hudbu psal, ale nedokázal jsem práci dokončit,“ svěřuje se Kendrick. Pomohl mu Derrick Hodge, který mu vnukl myšlenku, aby kreativně vytěžil právě tuhle situaci. A tak se ze zdi, do které narazil, stal most. Most k lepšímu sebepřijetí a překonávání překážek.

Album zaznamenalo jednu podstatnou změnu ve zvuku kapely, někde více a někde jen nepatrně blíže k elektronice ji posunulo angažmá producenta a DJ Jahiho Sundance. Jinak se ale Scott stále drží svých osvědčených kompozičních postupů. 

„Jsem skladatel ‒ zpěvák,“ vysvětluje. „Bicí vnímám melodicky. Většina mých skladeb vzešla ze zpěvu. Když skládám hudbu, většinou hraji na bicí a zpívám si melodie. Kladu na to důraz, aby lidé z mých koncertů odcházeli a pobrukovali si nějakou melodii, která je chytla. Možná to odráží i fakt, že jsem vzešel z kostela.“

Spustit audio
autor: zpr

Související